1800 – 1980

ZVUK BAVLNY ANEB OD BAVLNY K NITI.

MIAT, Museum about Industry, Labour and Textile

“Dlouhá cesta zpracování bavlny”
MIAT, Museum  about Industry, Labour and Textile

Stručná historie:

Bavlník je teplomilná rostlina s mnoha žlutými, bílými a červenými květy. Když květy odkvetou, vznikají na jejich místech tobolky bavlny obsahující bavlněná vlákna. Bavlník byl znám již před mnoha lety v Indii, odkud se rozšířil do Číny, Afriky, Středního Východu a odtud pak i do Evropy. Tam se stal velmi žádanou komoditou, když se v 17. století bavlněné oblečení stalo módním hitem. Bavlník znali ale už i antičtí autoři a středověcí písaři, kteří v psaných dokumentech bavlník nazývali „vlněnými stromy“. Bavlna se v 19. století stala nejrozšířenější textilní surovinou, avšak na konci  20. století byla nahrazena syntetickými materiály.

Jak jsou sklízena bavlněná vlákna?

Čas sklizně nastává, když tobolky bavlníku puknou pod tlakem bavlněných vláken natěsnaných uvnitř. Tato bavlněná vlákna byla v minulosti sklízena, a to ručně velkým množstvím lidí. V Americe byli tito lidé do 19. století především otroci.  Díky stále vzrůstající poptávce po lidské práci byl ale nakonec vynalezen mechanický česač bavlny.

Takzvaným vyzrňováním byla bavlněná vlákna zbavována semen a jiných nečistot. Takto očištěná bavlna se balila do balíků o hmotnosti 250 kilogramů a ty byly poté odesílány do přádelen, kde se bavlna dále zpracovávala.

V přádelně bavlny:

Přádelna je první zastávka při zpracování bavlny, protože zde je surová bavlna přetvářena na nitě. Přádelny byly většinou mnohapatrové budovy s obrovskými okny, která zajišťovala dostatek denního světla. Jako protipožární prvek, a také aby se při případném požáru budova nezřítila, byly v interiéru použity litinové sloupy. Litinové sloupy jsou typickým architektonickým prvkem těchto budov. V přádelně se nenacházely jen spřádací stroje, ale byly zde umístěny i přípravné a navíjecí stroje a také skladiště. Stroje byly většinou naskládány jeden vedle druhého a byly poháněny vodními koly a parními stroji. Pracovní prostředí v těchto továrnách bylo velmi špatné. Mohly za to především stres, prach, teplo a hluk.

Čistění a formování bavlny:

Bavlníková vlákna byla v přádelně zpracovávána na mnoha strojích. Balíky bavlny se otevíraly, čistily  a formovaly na několika čistících  a formujících strojích, jako jsou: rozvolňovací stroje (nahoře),  čechradlo  a  potěrací stroje (dole a vlevo).

Odpad

Spřádací stroje při své činnosti také produkují odpad. Chomáče bavlny a kousíčky vláken jsou roztrhány v odpadovém čechradle a jsou znovu použity do výroby.

Mykací stroj

Bavlněné rouno, vytvořené potěracím strojem, je vkládáno mezi dva mykací kotouče s lištami s malými hroty umístěnými jeden vedle druhého. Vlákna jsou očišťována a natahována. Bavlna opouští mykací stroj jako tenká pavučinka, která je přetvářena v prameny.

Protahovací/posukovací stroj

Prameny vzniklé na mykacím stroji jsou dále zpracovávány na posukovacím stroji a jsou formovány do rovnoměrné tloušťky. V tomto procesu 6 pramenů je 2x, 3x, nebo 4x posukováno na jeden jediný pramen.  Tento nový pramen má velmi pravidelnou tloušťku a jeho vlákna jsou vůči sobě rovnoběžná. Takovýto pramen je pak připraven pro další zpracování, a to pro spřádání, jež probíhá ve třech fázích.

První fáze: předpřádání na hrubém křídlovém předpřádacím stroji

Na tomto stroji se prameny přeměňují v přást, který je navíjen na cívku. Aby se předešlo přetržení rovnoběžných vláken, je přást lehce zakroucen.

Druhá fáze: předpřádání na středním křídlovém předpřádacím stroji

Přást, který vyprodukoval hrubý křídlový stroj, není ještě dostatečně jemný pro to, aby mohl být finálně dopředen. To je důvod, proč je přást znovu předpřádán na dalším stroji. Výsledný produkt této fáze je přást, který je dostatečně jemný a pravidelný pro konečné spřádání.

Třetí fáze: předení/dopřádání na prstencovém dopřádacím stroji

Přást je protažen naposledy na dopřádacím prstenovém stroji, a to za účelem získání příze o požadované tloušťce. Stejně tak je přást zakrucován, aby se zamezilo trhání. Niť získaná tímto způsobem se nazývá příze.

Abychom tuto přízi zpevnili, můžeme dvě nebo více takovýchto přízí zakroutit do sebe. Tato práce se odehrává na skacích strojích. Výsledek je pak zakroucená příze nebo jinak řečeno motouz.

Laboratoř:

Obchodní cena bavlny se odvíjí od kvality použitých vláken. Kvalita bavlny se různí v závislosti na geografickém původu bavlny. Dříve, než jsou bavlněná vlákna různých jakostí mísena a spřádána do přízí (nití), jsou jejich vlastnosti zkoumány v textilních testovacích laboratořích. Testovanými vlastnostmi bavlny jsou obsah vlhkosti, barva a čistota, dále je zkoumána i pružnost příze, zakroucení příze a její pevnost.

A co se dále děje s přízí?

Výsledné příze neboli nitě jsou dále používány v tkalcovnách. Zde jsou umísťovány na tkalcovské stavy, na nichž se dále produkují látky.

Popsaný proces výroby nitě lze uplatnit i pro jiné textilní suroviny jako je len nebo vlna. Nicméně všechny uvedené stroje musejí být pro tyto jiné textilní suroviny speciálně upraveny.

Autoři: Příběh

Curator — Lenka Barišová and MIAT

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Přeložit pomocí Googlu
Domů
Prozkoumat
V okolí
Profil