1950 – 1989

Pád Berlínské zdi: odhalení, nikoli revoluce

„Rocková hudba, videa, modré džíny, rychlé občerstvení, zpravodajské sítě a televizní satelity jsou silnější než celá Rudá armáda.“
Régis Debray, 1986

Proč v listopadu 1989 padla Berlínská zeď?

Záběry západních televizí naznačují, že pád komunistického systému v roce 1989 byl výsledkem touhy lidí po svobodě a demokracii. Někteří historikové prohlašují, že to bylo konečným vítězstvím západní demokracie nad jinými politickými systémy. Ale postupem času si začínáme uvědomovat, že události roku 1989 byly spíše zhroucením nefunkčního systému, než triumfem západu a lidových povstání v touze po demokracii.  

Oslavy v Berlíně
Ne revoluce, ale odhalení – proč padla Berlínská zeď?
Oslava na Berlínské zdi: odpověď na výzvu Ronalda Reagana „Zbořte tu zeď!"

Jaký byl historický význam pádu Berlínské zdi? Dospěli jsme ke konci historie, jak říká Francis Fukuyama?

Byl to bezpochyby bod zlomu, znamenající nejen konec studené války, která Evropě dominovala od roku 1945, ale také konec komunistického systému, který v Rusku vládl od roku 1917.

Režimy ve východní Evropě a Rusku se postupně začínaly měnit, jak země získávaly nezávislost na Sovětském svazu. 

„Možná právě nejsme svědky pouhého konce studené války nebo konce jistého období poválečných dějin, ale konce dějin jako takových. To jest konce ideologického vývoje lidstva a univerzalizace západní liberální demokracie jako konečné formy společenského uspořádání.“

Francis Fukuyama, z knihy „Konec dějin a poslední člověk“
Úpadek západu? Výhoda pro SSSR
1961 – Tanzanie získává nezávislost

Dekolonizace ukončila nadvládu Evropy nad Afrikou a Asií a vedla ke vzniku nových států. Sovětský svaz z tohoto procesu těžil tím, že podporoval lidová povstání proti imperiálním vládám. Z těchto zemí se často stávala bojiště studené války. Například v Jižním Vietnamu poskytoval Sovětský svaz podporu Vietkongu.

Námořní pěchota USA ve Vietnamské válce, duben 1968
Sovětský svaz poskytoval Vietkongu podporu.
Sovětská síla a závody ve zbrojení

„V 50. letech 20. století se zdálo, že směr světového dění určuje Sovětský svaz.“

Sovětský svaz byl velmi výkonný a efektivní v produkci vojenské a těžké techniky, proto CIA přecenila jeho schopnosti. Dokonce odhadovala, že HDP Sovětského svazu bude v roce 2000 třikrát vyšší než HDP Spojených států.  

Sovětský svaz profitoval z mnoha vědeckých objevů, například raket nebo satelitů. Tyto vynálezy byly často výsledkem znalostí získaných během druhé světové války.
Zemědělské družstvo v Kazachstánu používá moderní stroje.
Přehlídka k výročí revoluce v Moskvě, 1961

HDP Sovětského svazu ale nerostl tak rychle jako HDP Spojených států. Aby Sovětský svaz udržel se Spojenými státy krok v počtu raket a velikosti pozemní armády, musel vynaložit v relativních číslech minimálně dvojnásobek toho, co Spojené státy. Takové výdaje byly neudržitelné, ale byly nezbytné k tomu, aby Sovětský svaz ukázal svou schopnost soupeřit se západními mocnostmi.

Ukázka sovětské vojenské síly na prvomájové přehlídce, 1960
Důstojníci ruské armády na prvomájové přehlídce, 1958

Obě mocnosti navíc vynakládaly nemalé prostředky na tzv. kosmické závody. Když v roce 1957 vypustil Sovětský svaz první satelit Sputnik (níže), zdálo se, že má navrch.

Komunismus se setkává s konzumerismem – kuchyňská debata
Chladnička – milník západního pokroku
Život dělníků a jejich rodin v Sovětském svazu byl těžký.
Kuchyňská debata
Nikita Chruščov a viceprezident Richard Nixon na Americké národní výstavě, 1959
Posun od závodů ve zbrojení k novému soutěžení v konzumu byl závod, ve kterém se Spojené státy cítily sebejistě.

Navzdory opačným tvrzením ze SSSR byla životní úroveň v SSSR mnohem nižší než v USA a šokovala by i Američany z 20. let.

Fronty před obchody s potravinami byly v Sovětském svazu běžné.
Sovětští dělníci žili na značně nižší úrovni než dělníci na západě.

Sovětský premiér Nikita Chruščov si uvědomoval význam propagandy. Zdůrazňoval, že vše, co dokáží vyrobit Spojené státy, Sovětský svaz dokáže také, a že je také daleko napřed v inovacích. 

Sovětský svaz byl rozhodně velmi výkonný ve výrobě komponentů těžkého strojírenství.
Modré džíny a konzumerismus

Rozdíl v životní úrovni byl výrazný. Dokonce i teenageři v Sovětském svazu začali chápat posun v módě a životním stylu, ke kterému došlo na Západě. Mnozí z nich chtěli následovat západní módu, ale napodobit styl modrých džín bylo téměř nemožné. Sovětský svaz nikdy nedokázal vyrobit vlastní džíny, přestože šlo o „dělnický“ oděv.

Život dělníka v Sovětském svazu se od života v USA značně odlišoval.
Výroba se v USA neustále modernizovala.
Kuchyňské přístroje pro moderní americkou ženu
Fotoaparát Polaroid byl revolučním vynálezem.
Život na americkém předměstí

V průběhu 20. století hrály Spojené státy vedoucí úlohu v inovacích, od fotoaparátů přes automobily až po džíny.  

Zásadní chyba: plánovaná ekonomika

Plánovaná ekonomika Sovětského svazu byla od základu chybná. Nedokázala reagovat na změny poptávky, změny relativních cen nebo výroby. Plánovači nikdy neměli dostatek informací, aby dokázali optimálně alokovat zdroje. Už od začátku systém nefungoval a jeho udržování bylo téměř nemožné.

Fronty v moskevských obchodech s potravinami byly běžné.

Když v 70. letech stouply ceny ropy, Sovětský svaz zjistil, že má k dispozici zdroj příjmů, s jehož pomocí může financovat vlastní ekonomiku a soutěžit se Spojenými státy.

Plánovaná ekonomika Sovětského svazu byla od základu chybná – nebýt vysokých cen ropy, Sovětský svaz by zanikl dříve.

Ropné vrty v Baku, Ázerbájdžán
Ropné vrty v Rumunsku
Rafinérie ve městě Ufa
1979: bod zlomu?

Rok 1979 byl přelomovým rokem, možná ještě důležitějším než rok 1989. Íránská revoluce, počátek hospodářské reformy v Číně, Margaret Thatcherová nastupuje k moci ve Velké Británii a SSSR obsazuje Afghánistán. To vše signalizovalo zásadní změny ve světě.

Reforma a revoluce

Když se k moci dostal Michail Gorbačov, uvědomil si, že Sovětský svaz se musí změnit. Posílení Sovětského svazu měly pomoci dva programy: perestrojka a glasnosť.

Perestrojka: ekonomická restrukturalizace, která však nebyla úspěšná. Ekonomika se začala propadat a ekonomické problémy se zhoršovaly.

Glasnosť: nová transparentnost a otevřenost pro obyvatele SSSR. Spolu s ekonomickým propadem spustila glasnosť řetězovou reakci protestů, nad kterou strana neměla kontrolu. Tato nově nalezená „svoboda“ vyústila v revoluci po celém Sovětském svazu. 

Perestrojka měla Sovětský svaz zcela změnit.
Gorbačov v Bulharsku: glasnosť se měla vypořádat s korupcí ve státě, místo toho však spustila řetězovou reakci protestů a deklarací nespokojenosti se státem.

Sinatrova doktrína („Má cesta“) umožnila zemím východní Evropy jít „svou cestou“. Byl to dramatický odklon od minulého stylu – okupace a potlačování opozice vlády, jako byl například vpád sovětských tanků do Československa v roce 1968.

Sinatrova doktrína spolu s glasností vedla k dalším problémům. Úpadek moci Sovětského svazu v pobaltských zemích, v Maďarsku, Polsku a dokonce v Berlíně byl zřejmý dlouho před listopadem 1989. Gorbačov a jeho strana ztráceli kontrolu.

Sovětské potíže byl čím dál více patrné.
Na rozdíl od sovětské invaze do Československa v roce 1968 již Sovětský svaz nedržel otěže.
V Lipsku demonstruje 90 000 lidí proti východoněmecké vládě, říjen 1989
Závěrečné shrnutí

Pád Berlínské zdi byl výsledkem událostí, které ve východní Evropě nastaly v roce 1989. Byl to logický zánik nefunkčního systému, který se marně snažil reformovat. 

Checkpoint Charlie, 1989
Obyvatelé východního Berlína oslavují konec rozdělení města, 31. 12. 1989

Na pád Berlínské zdi bychom neměli nahlížet jako na triumf západu nebo „konec dějin“. Spíše než o revoluci šlo o odhalení: odhalilo se, jak špatně funguje plánované hospodářství. Více než po demokracii a svobodě toužili lidé ve východní Evropě po pohodlném životě, který plánované hospodářství nemohlo poskytnout.

Zhroucení tohoto systému ale znamená konec bipolárního světa, který byl snadno srozumitelný. Dnes, po 23 letech, je svět daleko složitější. Na obzoru je nová supervelmoc – Čína, a další velmoci, včetně Ruské federace, mají ve světě stále významný vliv.

Autoři: Příběh

Curator — Niall Ferguson, Laurence A. Tisch Professor of History at Harvard University
www.niallferguson.com

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Přeložit pomocí Googlu
Domů
Prozkoumat
V okolí
Profil