1. 6. 2014 – 1. 6. 2019

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk

Museum T. G. M. in Rakovník

První československý prezident a jeho letní sídlo v Lánech
Muzeum T. G. Masaryka v Lánech 

Tomáš Garrigue Masaryk patří mezi přední osobnosti evropské historie. Do historie se zapsal jako bojovník za pravdu, humanista, filozof, ale především jako demokratický politik a první prezident Československé republiky.

Tomáš Garrigue Masaryk se stal prezidentem v roce 1918 po čtyřech letech strávených v zahraničí, kde aktivně bojoval za československou samostatnost. V roce 1918 mu bylo již šedesáti osm let, přesto se ihned aktivně zapojil do budování státní politiky. Hlavním Masarykovým cílem bylo vytvořit fungující demokratický stát. Práce v mladé republice nebyla jednoduchá a Masaryk pro ni spotřeboval mnoho své energie, přesto se Československá republika už za pět let od svého vzniku stala prosperujícím demokratickým státem se silnou měnou a fungujícím hospodářstvím. T. G. Masaryk si získal renomé u mnoha zahraničních států a Československo bylo také díky němu vnímáno jako „nejspořádanější stát ve střední Evropě“.

Portrét T. G. Masaryka od A. Růžičky. Olej na plátně.

„Mám-li říci, v čem můj život vyvrcholil, tedy ne v tom, že jsem se stal prezidentem a že mohu nést tuto stejně velkou čest jako těžkou povinnost. Má osobní satisfakce, smím-li to tak nazvat, je hlubší: že jsem ani jako hlava státu nic podstatného nevyškrtl z toho, več jsem věřil a co jsem miloval jako chudý študent, jako reformní učitel mládeže, jako nepohodlný kritik, jako reformní politik; že, stoje v moci, nenacházím pro sebe nižádného jiného mravního zákona ani jiného vztahu k bližním, k národu a k světu, než jaké mne řídily před tím.“

TG Masaryk

Fotografie zámku Lány, letního sídla prezidenta T. G. Masaryka, 20. léta 20. století

Hlavním sídlem prezidenta T. G. Masaryka se po jeho návratu do vlasti v roce 1918 stal Pražský hrad. Špatný technický stav Hradu, který již dlouho nebyl intenzivněji využíván k bydlení panovnickými a šlechtickými rody, vyžadoval jak celkovou rekonstrukci, tak i úpravu samotného bytu pro prezidenta a jeho rodinu. Masarykův zdravotní stav po první světové válce byl velmi špatný a proto se jako jediné řešení otázky prezidentova sídla ukázalo vytipování vhodného reprezentativního objektu nedaleko Prahy, který by se stal letním sídlem prezidenta republiky. Ve výběru, kde důležitou roli hrál především technický stav, reprezentativnost, dipoziční řešení, ale také finanční náklady objektu, zvítězil nakonec zámek Lány, vzdálený pouhých 40 kilometrů od Prahy.

Zámek Lány se zámeckým parkem, oborou a přilehlými polnostmi a lesy zakoupil stát za 25 milionů korun od původních majitelů – šlechtického rodu Fürstenberků.

T. G. Masaryk navštívil Lány poprvé 1. května 1920 a hned si je velmi oblíbil. Pobýval zde častěji než na Pražském hradě, kam dojížděl zhruba na dva až tři dny v týdnu. V Lánech se T. G. Masaryk věnoval převážně politickým záležitostem, odborné publikační činnosti, přijímal zde domácí politiky ale i významné státní návštěvy.

Jugoslávský král Alexander a prezident T. G. Masaryk  na honu v Lánské oboře.
T. G. Masaryk s americkým hercem Douglasem Fairbanksem a se svými vnuky Herbertem a Leonardem v zámeckém parku v Lánech v roce 1928

Na Lány byly často zváni také významní představitelé kultury, vědy a umění. Lány si oblíbila celá Masarykova rodina. Do své smrti v roce 1923 zde pobývala manželka T. G. Masaryka Charlotta, bydlela zde Masarykova dcera Alice, která po smrti své matky Charlotty zastávala roli první dámy státu, na Lány často jezdíval také Masarykův syn Jan a pravidelně přijížděla i Masarykova dcera Olga s manželem Dr. Revilliodem a syny Herbertem a Leonardem.

T. G. Masaryk při vyjížďce v Lánech
Ostruhy T. G. Masaryka
T. G. Masaryk na koni

Podrobné vzpomínky na „lánskou domácnost“ se zachovaly převážně díky Masarykovu sekretáři Dr. Antonínu Schenkovi. Díky němu například víme, jak přesně probíhal Masarykův pracovní den v Lánech. „Úřední den začínal v 9.00 hodin. To už měl prezident Masaryk přečtené noviny a prostudované informace o dění ve světe a obvykle přecházel z bytu do své pracovny. Tam mu sekretář přednesl referáty a zprávy z prezidentské kanceláře. Pak byly na řadě návštěvy, většinou politici, literáti, národohospodáři, ale i umělci a známé osobnosti. Jakmile byly návštěvy hotové, dával se prezident Masaryk obvykle do své literární práce. Přesně v jednu ohlásil stolník oběd. Většinou se oběda kromě Masarykovy rodiny účastnil ještě nějaký host. Po obědě pak při Masarykově oblíbené černé kávě bylo dost času k debatě. Po obědě, většinou tak do tří hodin, prezident odpočíval, ale hned ve tři opět usedal ve své pracovně. Mezi pátou a šestou si pravidelně vyjížděl na koni. Od šesti do osmi pak opět trávil čas ve své pracovně.“

Menu ze společného oběda ze zámku v Lánech
Panama klobouk T. G. Masaryka s poškozenou krempou
Cvikr s tmavými skly T. G. Masaryka
Masarykovy rukavice

T. G. Masaryk byl zvolen do čela Československé republiky celkem čtyřikrát. I přes vysoký věk se mu dařilo překonávat časté nemoci. Bohužel od května 1934 se jeho zdravotní stav prudce zhoršil. Dne 14. prosince 1935 se rozhodl abdikovat. Za svého nástupce v prezidentském úřadě doporučil Edvarda Beneše. Po abdikaci trávil Masaryk veškerý čas na zámku v Lánech, na místě, které se za dobu jeho působení v prezidentské funkci, stalo jeho druhým domovem a následně také místem jeho posledního odpočinku. Zemřel 14. září 1937. Po své smrti byl pohřben na lánském hřbitově, kde již čtrnáct let odpočívala jeho milovaná manželka Charlotta.

T. G. Masaryk a Edvard Beneš při Masarykově abdikaci 14. prosince 1935
 Posmrtná fotografie T. G. Masaryka
Snítka z vavřínového věnce a růže z pohřbu T. G. Masaryka z 21. září 1937

Dne 14. září 1937 napsal Karel Čapek v Lidových novinách: „Dnes vydechl naposled Tomáš Garrigue Masaryk, Osvoboditel, duchovní tvůrce a první prezident Republiky československé. Tím se uzavírá věčným mírem jeho tříletý boj se smrtí, boj, ve kterém tělo lidské není nikdy konečným vítězem. I tuto smrt musíme přijmout s odevzdaností a pokorou. Zemřel stařec v plnosti života, muž v plnosti cti a vladař v plnosti lásky. Taková smrt není než naplněním. I v tuto chvíli smutku věřme a doufejme, občané Republiky československé, celou Masarykovou vírou v nesmrtelnost lidské duše a božský řád věcí, že T. G. Masaryk se dívá na nás dál.“

Hrob T. G. Masaryka v Lánech
Autoři: Příběh

Organizer — Muzeum T. G. Masaryka v Lánech
Curator — Magdalena Elznicová Mikesková
Coordinators — Petra Pulawski, Barbora Bednářová Šafránková
Translation — Alfa cz

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Přeložit pomocí Googlu
Domů
Prozkoumat
V okolí
Profil