1999 – 2008

Nelson Mandela: Mládež

Nelson Mandela Centre of Memory

„... mladí lidé se musí sami postarat o to, aby se jim dostalo nejvyššího možného vzdělání, jen tak nás v budoucnu budou moci dobře zastupovat jako budoucí vůdci.“

Nelson Mandela vždy věřil v mládí jako v základní stavební kámen, na kterém se staví budoucnost. Propagoval vzdělání jako klíčový nástroj k osvobození.

Většina jeho charitativní činnosti po roce 1999 se tak zaměřovala na potřeby mladých lidí v Jihoafrické republice a na celém světě – primárně prostřednictvím organizací vycházejících z jeho odkazu: Dětského fondu Nelsona Mandely, Nadace Nelsona Mandely, Mandelovy a Rhodesovy nadace a Pamětního centry Nelsona Mandely.

Po propuštění z vězení v roce 1990 měl slabost pro děti a mladé lidi. Užíval si jejich společnosti a dokázal se s nimi bavit s lehkostí, odzbrojujícím humorem a spontánním nadšením.

MANDELA V KOMIKSU. Čtyřdílný film o životě Nelsona Mandely byl natočen jako materiál určený mladým lidem z celého světa. Začíná DĚTSTVÍM.
BIG CITY (Velkoměsto)
VĚZEŇ
STÁTNÍK

Tento film vypráví o nejdůležitějších momentech Mandelova života. Vznikl za spolupráce instituce Nelson Mandela Centre of Memory a produkční společnosti Umlando Wezithombe Publishing.

K natočení filmu došlo až po vydání osmi komiksů a jednoho grafického románu o Nelsonu Mandelovi. Pojednává o Mandelově životě od dětství stráveného v provincii Eastern Cape, přes kariéru politického aktivisty a věznění až po jeho pozdější inauguraci coby prvního demokraticky zvoleného prezidenta Jihoafrické republiky.

DĚTSKÁ VERZE KNIHY LONG WALK TO FREEDOM: V roce 2009 vydal nakladatel Mandelovy autobiografie Long Walk to Freedom (Dlouhá cesta ke svobodě) verzi pro děti.

„Systém apartheidu oloupil mnoho dětí o jejich právo na slušné vzdělání a o radost ze čtení. Tato radost je jednou z těch, jichž si hluboce cením celý život, a přeji ji všem Jihoafričanům.“

Knihu, kterou upravil proslulý jihoafrický spisovatel Chris van Wyk a ilustrovala Paddy Boumaová, uvedl jeho pravnuk Ziyanda Manaway u příležitosti Mezinárodního týdne gramotnosti.

„Náš dědeček věří, že vzdělání a čtení jsou pro děti dvě nejdůležitější věci,“ řekl při uvádění knihy. Také přečetl poselství pana Mandely, které praví: „Systém apartheidu oloupil mnoho dětí o jejich právo na slušné vzdělání a o radost ze čtení. Tato radost je jednou z těch, jichž si hluboce cením celý živost, a přeji ji všem Jihoafričanům.“

Vydavatelství MacMillan vydalo knihu ve všech 11 oficiálních jazycích Jihoafrické republiky a také v portugalštině a americké angličtině.

TWINKLE, TWINKLE, LITTLE STAR: Nelson Mandela zpívá vlastní verzi dětské písně Twinkle, Twinkle, Little Star.

Zvláštní oblibě se Nelson Mandela těší zvláště u dětí. Jeho zvyk jim zpívat během návštěv ve školách, nemocnicích a dalších ústavech se jistě dotkl jejich srdcí a tomu jeho dodal ještě více třpytu.

V prvních letech po propuštění často zpíval malým dětem svou vlastní verzi dětské říkanky Třpyť se, třpyť se, hvězdičko. Časem se z toho stala tradice a děti se s nadšením a chutí přidávaly, kdykoliv s tou písničkou začal.

„Obdivuji mladé lidi, kteří se zajímají o problematiku své společnosti a národa, zřejmě proto, že i já jsem se zapojil do boje, zatímco jsem stále chodil do školy. S takovou mládeží si můžeme být jisti, že ideály, které dnes vyznáváme, nebudou nikdy potlačeny. Mladí lidé jsou schopní, pokud se vyburcují, rozbít okovy útlaku a pozvednout prapory svobody.“

MLADÍCI ZE ČTVRTI SOWETO PŘIJÍŽDĚJÍ DO VĚZNICE

Po povstání v Sowetu v roce 1976 se vězení na ostrově Robben i další vězení v Jihoafrické republice zaplnila novými vězni – mladými lidmi, kteří se účastnili této rozbouřené kapitoly v historii země. Generace Soweta, která podlehla ozbrojené policii režimu apartheidu, byla zabita, vyhnána do exilu nebo pozatýkána a vsazena do vězení. Tito militantní mladíci přinesli opozici apartheidu zprávy, že se režim po povstání Mandelovy generace začal hroutit. Naděje byla na dosah. Hnutí proti apartheidu opět nabíralo obrátek. Staří vězňové získali novou inspiraci.

Nelson Mandela je jedním ze zakladatelů Ligy mladých Afrického národního kongresu. Ke kongresu se vlastně přidal až po založení Ligy mladých v roce 1944. Zde hovoří o založení organizace a zároveň ukazuje, že se nebojí hovořit otevřeně o svých vlastních nedostatcích. V tomto případě konkrétně o tom, jak moc ho znervózňovalo, že se má angažovat v politických diskuzích a jednáních.

LIGA MLADÝCH AFRICKÉHO NÁRODNÍHO KONGRESU

Nelson Mandela je znám svou láskou k dětem a mladým lidem a často hovoří o tom, jak důležití jsou pro budoucnost každé země a celého světa. Zde vypráví příhodu, která se udála brzy po jeho propuštění z vězení, na cestě z Kanady do Irska. Na kanadském letišti Goose Bay mu zbývalo pár minut mezi lety a rozhodl se jít si pohovořit se skupinou mladých lidí. Ukázalo se, že jde o členy kanadské inuitské komunity a pan Mandela netrpěl rozpaky kvůli tomu, že neznal jejich kulturu.

GOOSE BAY

Z následující příhody je zřejmé, jak důležitá je pro Nelsona Mandelu čestnost. Při cestě do Londýna se necítil dobře a musel odložit setkání se skupinou mladých lidí, kteří na něj čekali před hotelem. Cítil se zavázán jejich žádosti vyhovět, zejména protože jim slíbil autogramy. Mladí ale čekali několik hodin v dešti, až se vrátí z návštěvy u britského premiéra. Nakonec dostali co chtěli, protože odhalili jeho smysl pro čestnost.

LOVCI AUTOGRAMŮ
Autoři: Příběh

Photographer — Ardon Bar-Hama
Photographer — Matthew Willman
Photographer — Debbie Yazbek
Photographer — Benny Gool
Animation — Umlando WeZithombe
Research & Curation — Nelson Mandela Centre of Memory Staff

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Přeložit pomocí Googlu
Domů
Prozkoumat
V okolí
Profil