Sametová revoluce - impuls pro vznik Muzea T. G. Masaryka v Lánech

Události sametové revoluce přinesly mnoho významných a zlomových změn. Díky obnovení demokracie a svobody po listopadu 1989 se konečně mohly začít správně vykládat dějiny a lidé se mohli zase po letech beztrestně přihlásit k odkazům demokracie a svobody a připomínat si původní symboly československého státu. Symbolem původních demokratických a svobodných myšlenek Československé republiky se opět stal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Od roku 1921, kdy se stal zámek Lány letním sídlem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, je toto místo nesmazatelně spjato s jeho osobností a odkazem. První prezident Československa si Lány velmi oblíbil, často je také označoval za svůj domov. Skromný vesnický lánský hřbitov se stal nakonec také místem posledního odpočinku T. G. Masaryka, jeho ženy Charlotty a jeho dětí Jana a Alice.

Za druhé světové války a pak ještě mnoho let po roce 1948 bylo bohužel veřejné uctívání a připomínání památky prvního československého prezidenta nemožné a dokonce stíhané. Přesto máme doklady o tom, že právě do Lán mířilo každoročně mnoho lidí, aby se památce T. G. Masaryka osobně poklonili.



Ke změně došlo teprve po roce 1989, kdy se konečně obyvatelé tehdejšího Československa mohli začít veřejně hlásit k Masarykovu odkazu.

Výrazná akce tehdy proběhla také v Lánech. Do vesnického prostředí tehdy sice pronikaly informace pomaleji, než je tomu dnes a reakce nebyly tak radikální jako v nedaleké Praze, ale i zde vznikala Občanská fóra. Lidé se otevřeně hlásili k ideálům prvního československého prezidenta. Památku T. G. Masaryka v revolučních dnech a ještě dlouho po té přijížděly do Lán uctít stovky lidí z celé republiky.

Počátkem roku 1990 se členům lánské pobočky Občanského fóra podařilo společně s místním Sokolem uspořádat v lánské sokolovně výstavu věnovanou památce prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. 

Výstavka sestavená převážně z různých zapůjčených předmětů, dokumentů a fotografií měla u obyvatel i návštěvníků obce velký úspěch. Později až do roku 1997 ji pak provozoval na různých místech v obci Obecní úřad Lány.

Zakládací listina Masarykovy nadace v Lánech byla koncipována začátkem roku 1990.

Zakládací listinu Masarykovy nadace v Lánech vyjadřovala první a zásadní myšlenky důležité pro vznik budoucího Muzea T. G. Masaryka v Lánech.

Milan Bechyně, Vlastimil Hořejší a Jaromír Šilhan stáli u vzniku myšlenky Muzea T. G. Masaryka v Lánech.

František Pošta, kronikář obce Lány, zaznamenával všechny události související se vznikem Muzea T. G. Masaryka v Lánech.

Velký úspěch lánské výstavy přibližující osobnost a odkaz T. G. Masaryka přiměl zúčastněné tvůrce k zamyšlení, zda se nepokusit vybudovat v Lánech skutečné muzeum, které by bylo hodné jména filozofa a státníka evropského významu. K tomuto účelu byla vytvořena Nadace pro zřízení a provozování Muzea T.G.Masaryka v Lánech. Činnost nadace podpořila řada známých osobností našeho politického a kulturního života (Ivan Medek, Ivan Kočárník, Josef Wagner, Jaroslav Opat a další).

Ivan Medek byl český novinář, hudební teoretik a kritik, signatář Charty 77, po vynucené emigraci do Raouska v roce 1978 působil pro Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu. V letech 1993 – 1996 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla jako ředitel Odboru vnitřní politiky, v letech 1996 –1998 působil jako prezidentův kancléř. Velmi se zasloužil o prasazení myšlenky vzniku muzea T. G. Masaryka v Lánech a zároveň působil v předsednictvu Nadace pro zřízení a podporování Muzea T. G. Masaryka v Lánech.

Pro projekt bylo důležité sehnat také profesionálního odborného garanta v oblasti muzejnictví a do budoucna bylo potřeba vyřešit také otázku provozu muzea. V roce 1996 vstoupil do Nadace pro zřízení a provozování Muzea T. G. Masaryka v Lánech František Povolný, ředitel Okresního muzea Rakovník.



Rakovnické muzeum pak postupně přebíralo aktivity spojené s budováním muzea v Lánech. Jako pilotní projekt této činnosti byla od července 1998 připravena v areálu lánského hotelu Classic první „Výstavní síň Tomáše Garrigua Masaryka“.

Zároveň se začalo s hledáním vhodného prostoru pro nově vznikající muzeum. Tím se stala nevšední historická budova několikapodlažního barokního špýcharu situovaná nedaleko od lánského zámku. Autorem velice nápadité a moderní přestavby interiéru budovy původního špýcharu se stal Ing. arch. Michal Sborwitz.





S přestavbou budovy se započalo roku 1997. V roce 1998 byla dokončena střecha, roku 1999 byly započaty vnitřní úpravy (kovové konstrukce, montáž schodiště a lávek). Na koci roku 1999 musely být stavební práce bohužel ukončeny z důvodu chybějících finančních prostředků. 

Okresnímu muzeu Rakovník (dnes Muzeum T. G. M. Rakovník) v čele s Františkem Povolným se nakonec podařilo sehnat potřebné finance a rekonstrukce muzea mohla být ještě do konce roku 2002 dokončena. Dne 7. března 2003 bylo muzeum slavnostně otevřeno.

Otevřením muzea veřejnosti Nadace pro zřízení a podporování Muzea T. G. Masaryka v Lánech splnila svůj úkol, a tak se následně rozhodla postupně ukončit svoji činnost. Nově vzniklé Muzeum T. G. Masaryka v Lánech se stalo významnou pobočkou Okresního muzea v Rakovníku - dnes Muzea T. G. M. Rakovník, které převzalo také nelehké břemeno provozu budovy, ale především vybudování profesionální a moderní expozice. 

Především zásluhou tehdejšího ředitele Muzea T. G. M. Rakovník Františka Povolného se nakonec podařilo celkové dobudování muzea včetně vytvoření návštěvnicky přitažlivých a zajímavých expozic.