Objekty v kolekci Muzeum Polin
Muzeum Dějin Polských Židů 

V roce 1945 v  bývalé židovské čtvrti ve Varšavě zůstaly pouze zříceniny. Přímo na místě  bývalé budovy Kasáren Královského Dělostřelectva, kdy v době existence ghetta bylo sídlo Židovské Rady, nyní stojí budova Muzeum Polin, symbolizující paměť o polských Židech. V historických památkách, které se spadají na jeho kolekci jsou zakleté biografie generace Židů. Během let společně tvořili oni polskou historii, a zůstaly po nich pouze předměty zachráněni z Vyhlazování.

Předměty zděděné nebo osiřelé někdy úplně  anonymní. Jejich historie  čekají na odhalení.

Před spálenou budovou bývalých Kasáren Královského Dělostřelectva,duben 1946
Muzeum Dějin Polských Židů bylo otevřeno v dubnu 2013
Lžíce nalezena během vykopávek na místě bývalého Varšavského  ghetta   

V zříceninach varšavského ghetta také nalezeno účelová známka (žeton)  vydánou  poznaňskou židovskou obci. Mohla patřit přesídlenci z Poznaně. Do října 1940, v době kdy bylo utvořeno Varšavské ghetto, přesedleno tam kolem 90 tisíc Židů z oblasti za řekou Wartou připojeného k Třetí  říši. 

účelová známka (žeton) nalezena během vykopávek v oblasti bývalého varšavského ghetta.

Podlahová dlaždice nalezena během budovy Muzeum Polin v okolí Bonifaterské a Muranovské ulice. Může pocházet ze sinagogy nacházející  se na ulici  Muranovské 18/20, kde v době existence Varšavského ghetta vznikl tábor  pro přesídlence. Budova zůstala zbourána v roce 1943.

Podlahová dlaždice nalezena během vykopávek na místě bývalého Varšavského ghetta 
V krákovske čtvrti  Kazimierz, 30-léta, fot. Tadeusz Przypkowski

“Vážený pane inženýre! Po dlouhém hledání mám dojem , že jsem našel vaše pracoviště. Rád bych  se Vám a Vaši rodině odvěcǐl za to, že jste nás zachránili” - napsal Stanisław (Salomon) Kaczergiński s Tel-Avivu v roce 1953 inženýrovi Tarasiewičovi, který společne s rodinou skrýval Kaczergińskeho, jeho sestru Miriam a jejho syna Arona během Války. Od roku 1953 do sedmdesátých let korespondence mezi rodinami trvala bez přestávky."

Dopis S. Kaczergińskeho, skrýváneho během okupace rodinou Tarasiewičů.

Fotografie poslala rodina Tarasiewičů rodině  Kaczergińskich s věnováním “Zachráncům - slova vděčnosti”. Z levého horního rohu: Aron, syn Miriam Wassermanové (rozené Kaczergińske), Miriam Wassermanová, z levého dolního rohu: Salomon Kaczergiński, Abraham Wasserman.

Fotografie rodiny Kaczergińskich

“Jsme si jisti, že zítra už tu nebudeme. Moc Vás prosím abyjste vzala ”Laluši“ (”Panenku“). Musíte  to udělat co nejrychleji, protože v každé chvíli může být pozdě.” Tento text poslala Bronisława Perelmuterová-Rapnicka svoji polské švagrové na podzim roku 1942. Prosí, aby se postarala o sedmiměsíci dceru, která se narodila ve vězení v městě Zamość. Dítě se povedlo zachránit, matku zavraždili Němcy během jedné s mnoha egzekucí, které se odehrály v letech 1942-43.”

vězeňský dopis předán Jolantou Polbergovou
Úryvek rozhovoru s Jolantou Polbergovou

Během Války panenka v cikánském oblečení se dostala do rukou Marie Seńczuk. Předal ji překupnik, který obchodoval s předměty pocházející s Varšavského  ghetta. V polovině 70. let Marie předala Panenku sestře Heleně. Po třiceti letech Helena darovala ji vnučce, která darovala předmět  Muzeum Polin.

Panenka s Varšavského  ghetta. 

Balsaminku, to je, nádobí na vonné byliny používané během svátku hawdali, končící šabat Kurt Weber ji  zdědil po rodičech. Pravděpodobně jeho matka dostala ten předmět, během vyhnanství rodiny ve Střední Asii, kde se Webberové dostali v době Druhé Světové Valky.

Balsaminka zděděna Kurtem Weberem. 

Plechovka s Továrny Cukrů Čokolády a Kakaa S.A. Branka Lvov patřící židovskému podnikateli, Maurycemu Brandsteatterovi. Továrna vznikla v roce 1882. V meziválečném období byla jednou z největších cukrařských továren v Polsku. 

Kabelka zděděna Helenou Schweitzerovou
Koncertní vstupenka zděděna s kabelkou Helenou Schweitzerovou

Transparent " Odsuzujeme agresi Izraela" navazující na šestidenní izraelsko-arabskou válku  v 1967. Odsouzeni Izraela Polskem bylo vstupem do antysemické kampaně v březnu 1968. V její důsledku, kolem 13.000 Židů bylo nuceno opustit Polsko.

Transparent používány během antisionistické kampaně v březnu 1968

Transparent byl využit během prvomájovehó průvodu ve Varšavě v roce 1968. Zachytil to na fotografii Roman Broniarek. V roce 2006 Małgorzata Rotterschildová našla tento transparent vyhozený ve sklepě domu na ulici Nowolipki 12. 

Prvomájový průvod 1968 Varšava, fot. Roman Broniarek sbírka Centrum Karta
Úryvek rozhovoru s Małgorzatou Ritterschildovou

Cestovní kufr, který rodina Mercova vzala sebou během odchodu s Polska 8. záři 1969. Rozhodli se odejít v důsledku antisemitské kampaně zahájené v březnu 1968.

Kuft patřící rodině březnových emigrantů. 

Fotografie ukazující Židy na ulici v předválečném  Sosnovci poslána do Muzeum společně s dopisem od anonymního dárce: "Vážení přátelé,v letech 1968-69 můj přítel musel odejít s Polska. Pomohl jsem se mu tedy sbalit (...) Je jisté, že všechno se nedalo vzít sebou, na rozloučení nechal mi tuto fotografii, která měla pro něho ohromnou hodnotu. Daruji ji vašemu Muzeum. Možná ji nějak použijete. Myslim, že tak by si to přál můj (už nežijící) přítel."

Fotografie ulice v Sosnovcu darována anonymním dárcem. 

Antikvariáty a aukční  portále v posledních letech se zaplnily objekty, které svědčí o bohatém  životě Židů v Polsku. Bez majitelů, osiřelé v důsledku  Vyhlazování, předměty jsou teď v kolekci Muzeum Polin.

O rodině Wolfa Kuszniewiča z města Maniewicz na Volyně, kterou vidíme na fotografii, víme pouze tolik, co zůstalo zapsáno na zadní straně fotografii koupené od sběratele.

Fotografie rodiny Wolfa Kuszniewiča s Manowic na Volyně.

Žáci ješivy v městě Poniewież během purimového představení v 1926. Ješiva povstala v roce 1909 s iniciativy rabína Rabinowiča. V době rozkvětu po roce 1919 stala se největší  náboženskou školou v Litvě. Protože v ješivách studovali jenom chlapci, jeden s nich, se převlékl za královnu Ester, která je hlavní hrdinkou svátku Purim.

Žacy ješivy v Poniewieżu, rok 1926 

Plechovka s Továrny Cukrů Čokolády a Kakaa S.A. Branka Lvov patřící židovskému podnikateli, Maurycemu Brandsteatterovi. Továrna vznikla v roce 1882. V meziválečném období byla jednou z největších cukrařských továren v Polsku.

Plechovka na sladkosti lvovské firmy "Branka". 

více předmětu s kolekci Muzeum Polin je možné najít na stránce judaika.polin.pl

Jestliže  máš u sebe předměty spojené s polskými Židy, můžeš přijít do Muzeum a podělit se s námi jejich historii.Timto způsobem  se k nám dostávají objekty, které jsou základem kolekce Muzeum.

Autoři: Příběh

Kurator — Justyna Koszarska-Szulc, adiunkt muzealny
Kurator — Anna Mizera, Centralna Baza Judaików
Tłumaczenie na język czeski — Zuzanna Pydzikova
Tłumaczenie na język francuski — Aleksandra Kling
Tłumaczenie na język hiszpański — Aleksandra Smuga
Tłumaczenie na język rosyjski — Sebastian Tkacz

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Přeložit pomocí Googlu
Domů
Prozkoumat
V okolí
Profil