30. 8. 1980

Solidarita a pád železné opony

Polish History Museum

„Polská revoluce byla první velkou událostí zrodu nové Evropy. Pokud evropský řád, který jsme zkráceně nazývali „Jalta“, začal v Polsku, konec Jalty začal také v Polsku.“
Timothy Garton Ash, Polská revoluce: Solidarita, 1999

Nové uspořádání Evropy

Po druhé světové válce nastolil Sovětský svaz ve střední a východní Evropě komunistické režimy. Výsledná homogenita sociálního, politického a ekonomického života zemí východního bloku byla založena na sovětském modelu. Celý proces začal vybudováním politického monopolu komunistické strany, ustanovením tajné policie, zavedením cenzury a převzetím kontroly nad médii – důležitou součástí propagandy.

Propagandistický plakát. Nápis zní: Sovětská armáda – strážce míru
Edward Gierek, první tajemník Polské sjednocené dělnické strany (komunistická PZPR) 1970–1980. Faktický vůdce strany a státu. Pod jeho vedením se země těšila nebývalému ekonomickému rozvoji, který skončil nejhlubší krizí od války.
Průvod na Svátek práce pod zlověstnou siluetou paláce kultury a vědy

Výroční prvomájový průvod měl být demonstrací masové podpory vládnoucí komunistické straně. Delegace reprezentující různé společnosti a výrobní závody, školy, univerzity, společenské organizace a vojsko spolu se slavnými herci a hudebníky pochodovaly a mávaly na stranické hodnostáře, kteří na ně shlíželi z tribuny. Průvod přenášela televize. Slavnostní atmosféru narušoval fakt, že ti, kdo se pochodu neúčastnili, čelili na svém pracovišti pronásledování. 

Festival sovětské písně ve městě Zielona Góra byl organizován s elegancí. Hlavním cílem akce bylo posílit údajné polsko-sovětské přátelství
Ręce do góry (Ruce vzhůru). Celovečerní film Jerzyho Skolimowského z roku 1967 byl až do roku 1981 cenzurou zakázán.
Krystyna Janda ve filmu Przesłuchanie (Výslech) režiséra Ryszarda Bugajského

Kultura a cenzura

Umělci, kteří porušili některé z mnoha politických a ideologických tabu, se museli smířit s tím, že jejich jedinými diváky budou cenzoři. Mnozí spisovatelé a filmaři emigrovali: Jerzy Skolimowski emigroval na západ, když cenzura zakázala jeho film Ruce vzhůru, a Ryszard Bugajski zase tehdy, když úřady zastavily distribuci jeho filmu Výslech.

Czesław Miłosz přebírá Nobelovu cenu za literaturu.
Přídělové kupóny

Ekonomika

Komunistickým režimem zavedené centrálně plánované hospodářství nepřipouštělo v průmyslu nebo v sektoru služeb soukromé vlastnictví. Politika vlády přinesla snížení ziskovosti a inovací v průmyslu, pokles úrovně služeb a potraviny na příděl.

Fronta před obchodem s potravinami

Stávky a nepokoje

Polská sjednocená dělnická strana po celá desetiletí odmítala akceptovat jakoukoli formu politické opozice nebo dělnické aktivity. V červnu 1956 byly brutálně potlačeny dělnické nepokoje v Poznani. 73 lidí bylo zabito a několik stovek zraněno.

V březnu 1968 vypukly studentské nepokoje po zákazu představení hry Tryzny polského básníka 19. století Adama Mickiewicze pro její „rusofobní elementy“. Bylo zatčeno kolem 1500 lidí. Proti studentským aktivistům a jejich domnělým spojencům byla zahájena antisemitská kampaň.

Baltské pobřeží, 1970. Polská přístavní města Gdaňsk, Gdyně a Štětín byla zachvácena dělnickými protesty proti růstu cen potravin. Divize milicí a armády protestující rozehnaly (bylo nasazeno celkem 61 000 mužů). 45 lidí bylo zabito a 1165 zraněno.

Poznaň, červen 1956
Varšava, březen 1968
Gdyně, prosinec 1970
Radom, červen 1976

Výbor ochrany dělníků (KOR)

Výsledkem protestů ve městech Radom, Płock a Ursus bylo propuštění tisíců dělníků. S cílem poskytnout jim pomoc byl ustanoven Výbor ochrany dělníků (KOR). Byl založen představiteli protirežimní inteligence a jednal bez povolení úřadů. Většině z těch, kdo potřebovali pomoc, poskytoval KOR finanční a právní podporu. Představitelé KOR však byli cílem represí: jejich byty byly prohledávány, byli zatýkáni a někteří dokonce biti „neznámými útočníky“, což byli ve skutečnosti agenti tajné služby. Zakrátko byly založeny další opoziční organizace, například Hnutí na obranu práv člověka a občana (ROPCiO) a Svobodný odborový svaz (Wolne Związki Zawodowe).

Jan Pavel II. v Krakově, 1979

Jan Pavel II.

Dne 16. 10. 1978 byl zvolen papežem krakovský arcibiskup Karol Wojtyła. Zpráva o jeho zvolení byla v Polsku přijata s velkým nadšením a byla vnímána jako symbolické odčinění desetiletí národního pokoření a perzekuce církve. V červnu 1979 přijel papež poprvé v nové roli na návštěvu Polska. Jeho návštěva přilákala miliony Poláků účastnících se velkých náboženských oslav, které nebyly jen výrazem jejich víry, ale také příležitostí demonstrovat touhu po životě ve svobodné zemi.

Jan Pavel II. v Čestochové
Lech Wałęsa mluví o své generaci.
14. 8. 1980: V gdaňských loděnicích V. I. Lenina v začíná stávka.

Solidarita

Solidarita byla založena v srpnu 1980 při celostátní stávce, která začala v gdaňských loděnicích V. I. Lenina. Dělníci z loděnic započali stávku jako výraz solidarity se svými dvěma kolegy, kteří byli propuštěni: Anna Walentynowicz a Lech Wałęsa.

Mše svatá slavená ve stávkující loděnici
Anna Walentynowiczová mluví k rodinám stávkujících. Walentynowiczová byla aktivistkou za práva pracujících a v roce 1978 organizovala ilegální Svobodný odborový svaz (WZZ).

21 požadavků

Ke stávce se přidaly i další výrobní závody. Byl vytvořen výbor delegátů z Gdaňska a okolních měst. Stávkující chtěli s komunistickým režimem jednat o podmínkách ukončení stávky. Tyto podmínky výbor sepsal do 21 požadavků. Vláda posléze souhlasila a začala se stávkujícími jednat.

21 požadavků

21 požadavků celozávodního stávkového výboru loděnic V. I. Lenina v Gdaňsku (17. 8. 1980)

1. Povolení volných odborových svazů nezávislých na straně a zaměstnavateli, v souladu s konvencí č. 87 Mezinárodní organizace práce o právu na vytvoření volných odborových svazů.

2. Záruka práva na stávku a bezpečnosti stávkujících a těch, kdo je podporují.

3. Dodržovat ústavou PLR garantovanou svobodu slova, tisku a publikace, svobodu nezávislých vydavatelství, zpřístupnění prostředků masmédií představitelům všech vyznání.

4. a) Návrat dřívějších práv: lidem propuštěným ze zaměstnání po stávkách z let 1970 a 1976, studentům vyloučených ze studií z důvodů přesvědčení (...)

5. Zpřístupnit médiím informace o vzniku celozávodního stávkového výboru a zveřejnění jeho požadavků.

9. Záruka automatického zvýšení platu podle nárůstu cen a poklesu reálné mzdy.

13. Výběr vedoucích pracovníků podle kvalifikace, ne podle členství ve straně. Odstranění výhod policie, tajné policie a stranického aparátu.

Delegáti stávkujících výrobních závodů při vyjednávání
Záznam jednání
Podpis srpnových dohod, stvrzující vládní souhlas s 21 požadavky.
31. 8. 1980, stávka se chýlí ke konci.
Příznivci triumfálně nesou Lecha Wałęsu po registraci odborového svazu Solidarita.

Uznání práva dělníků založit svobodné a nezávislé odbory bylo jedním z 21 požadavků. Na jeho základě byl založen nezávislý samosprávný odborový svaz Solidarita (Niezależny Samorządny Związek Zawodowy Solidarność). Tato organizace byla ve skutečnosti více než jen odborovým svazem. Stala se hnutím za národní a občanská práva, jehož členy byli lidé různého sociálního původu a politického přesvědčení. Ke konci roku 1981 měla tato organizace již asi 10 milionů členů.

Plakát Solidarity k prvnímu máji 1981
1981: demonstranti požadují legalizaci zemědělské Solidarity.
Památník padlých pracovníků loděnic v roce 1970 – první památník obětem komunistického režimu
Týdeník Solidarita (Tygodnik Solidarność), první nezávislé noviny v Polsku od roku 1947, představoval hlavní redaktor Tadeusz Mazowiecki.
1981: první kongres hnutí Solidarita v Gdaňsku

Zpráva vydaná delegáty prvního sjezdu NSZZ Solidarita pracujícím východní Evropy

Delegáti shromáždění v Gdaňsku na prvním kongresu delegátů nezávislého odborového svazu Solidarita zdraví a vyjadřují svou podporu dělníkům Albánie, Bulharska, Československa, Německé demokratické republiky, Rumunska, Maďarska a všech národů Sovětského svazu. Jako první nezávislý odborový svaz v naší poválečné historii si plně uvědomujeme naše spojené osudy. Ujišťujeme vás, že navzdory lžím rozšiřovaným ve vašich zemích jsme organizací 10 milionů pracujících, která je výsledkem dělnických stávek. Našim cílem je bojovat za zlepšení životní úrovně všech pracujících. Podporujeme ty z vás, kteří se rozhodnou zapojit se do těžkého zápasu za svobodné odborové svazy. Věříme, že vaši i naši zástupci se brzy budou moci setkat a diskutovat o odborových záležitostech.

Člověk ze železa od Andrzeje Wajdy byl prvním filmem o Solidaritě. Na filmovém festivalu v Cannes vyhrál Zlatou palmu.
13. 12. 1981: generál Jaruzelski oznamuje výjimečný stav v Polsku.

Výjimečný stav

Vládnoucí komunistická strana se odmítla smířit s postupující ztrátou moci. Politická situace v zemi se stávala napjatou. Na jaře roku 1981 se prvním tajemníkem komunistické strany PZPR stal ministr obrany generál Wojciech Jaruzelski. Dne 13. 12. 1981 Jaruzelski v zemi vyhlásil výjimečný stav. Státní rada zrušila občanská práva a svobody, včetně práva Solidarity pokračovat ve svých aktivitách. Policie, armáda a tajné služby přes noc obsadily všechna střediska Solidarity a zatkly asi 10 000 opozičních aktivistů včetně Lecha Wałęsy. Začalo brutální potlačování stávek v továrnách. V dole Wujek ve Slezsku bylo zastřeleno 9 horníků. Výjimečný stav formálně skončil v roce 1983, Solidarita však zůstala ilegální a represe proti opozici pokračovaly.

Vojenský obrněný transportér před uhelným dolem
Oběť útoku motorizovaných rezerv lidových milicí (Zomo) na opoziční demonstraci v Lubinu.
Mezi oběťmi diktatury 80. let byl také kaplan Solidarity Jerzy Popiełuszko zavražděný na podzim roku 1984.
Demonstrace proti výjimečnému stavu, první máj 1982
Internovaní opoziční aktivisté při procházce na vězeňském dvoře
Solidarita s Polskem
Rodina internovaného Lecha Walesy s jeho portrétem přišpendleným ke zdi

Nobelova cena za mír pro Lecha Wałęsu

Udělení Nobelovy ceny za mír Lechu Wałęsovi v roce 1983 bylo vnímáno jako silný výraz podpory demokratického světa Solidaritě. Komunistická vláda odmítla vydat Lechu Wałęsovi pas, aby nemohl cenu převzít osobně. V Oslu ho reprezentovala jeho žena a nejstarší syn.

„Drugi Obieg“

„Drugi obieg“ (polský samizdat) má kořeny na konci 70. let. Tajný oběh tištěných materiálů se však stal jednou z hlavních zbraní opozice až v době výjimečného stavu (1981–1983). Vůdci Solidarity, kteří unikli zatčení, vytvořili tajnou tiskařskou a distribuční síť. Byly tištěny nejrůznější publikace, které měly nahradit oficiální a stranou kontrolovaná média. Tištěny a distribuovány byly knihy, periodika, letáky a plakáty, dokonce i poštovní známky a pohlednice.

1984
Tma o polednách
Zotročený duch
Solidarita žije!
1988: stávka studentů varšavské univerzity
Stávka pracovníků loděnic požadujících opětovnou legalizaci Solidarity
Michail Gorbačov hovoří s generálem Jaruzelskim v průběhu desátého sjezdu komunistické strany Polska (PZPR).

Kulatý stůl

V roce 1989 se generál Jaruzelski pod tlakem rostoucí hospodářské krize a pod vlivem probíhající perestrojky v Sovětském svazu rozhodl začít vyjednávat s opozicí. Rozhovory u kulatého stolu začaly v únoru. Vyústily v dohodu, že bude znovu legalizována Solidarita a ve svobodných volbách bude zvolen nový senát a 35 % členů Sejmu (polský parlament).

1989: rozhovory u kulatého stolu

Podzim národů

Krátce po začátku rozhovorů u kulatého stolu v Polsku začala transformace také v Maďarsku. V červnu byl odstraněn ostnatý drát natažený podél celé maďarsko-rakouské hranice. V srpnu se také ve zbývajících zemích východního bloku rozšířila vlna masových demonstrací proti komunistickým diktaturám – Podzim národů. Němci, Češi, Slováci, Bulhaři, Rumuni a národy pobaltských republik Sovětského svazu otevřeně žádali svobodu. Padla Berlínská zeď. Po sametové revoluci byl v Československu zvolen prezidentem republiky Václav Havel. V Rumunsku se armáda připojila k protestujícím proti Nikolaji Ceaušeskovi. Demokratické transformace v bývalém sovětském bloku byly pokojné hlavně díky rozhodnutí Michaila Gorbačova, který v zemích střední a východní Evropy vyloučil vojenské intervence.

Plakáty zobrazující kandidáty do Občanského výboru (Komitet Obywatelski) s Lechem Wałęsou

Čtvrtého června se konaly volby, ve kterých kandidáti Walesou založeného Občanského výboru a vůdci Solidarity získali všech 35 % křesel, které mohli v Sejmu získat, a 99 ze 100 křesel v senátu.

Toto drtivé vítězství opozice vedlo 12. 9. ke jmenování první nekomunistické vlády ve východní Evropě vedené Tadeuszem Mazowieckim, jedním z lídrů opozice a poradcem Solidarity.

1989: volební plakát Solidarity
Tadeusz Mazowiecki při první návštěvě Sejmu po svém jmenování do úřadu předsedy vlády

Svobodné Polsko

Leden 1990 začal změnou názvu Polská lidová republika na Polská republika a realizací hospodářských reforem známých jako Balcerowiczův plán. V květnu Poláci hlasovali v prvních svobodných volbách. Rok 1990 byl prvním rokem nezávislého Polska, přinesl ale také konec hnutí Solidarita ve formě, jakou mělo v 80. letech. Občanský výbor se rozdělil a na podzim v prezidentských volbách proti sobě stáli Lech Wałęsa a Tadeusz Mazowiecki. Mazowiecki byl v prvním kole vyřazen třetím kandidátem a druhé kolo vyhrál Wałęsa se ziskem 75 % hlasů.

22. 12. 1990: Lech Wałęsa skládá prezidentskou přísahu.

„Během deseti let mezi létem 1980 a podzimem 1990 zažilo Polsko jízdu po politické horské dráze, jakou zakusilo jen málo zemí. Na začátku tohoto desetiletí bylo stále v sevření komunistické diktatury a sovětského bloku. Na konci bylo svobodným národem.“

Norman Davies, Hřiště boží (“God’s Playground”, Oxford University Press, 2005)
Autoři: Příběh

Curation — Michał Zarychta, Polish History Museum
Translation —  Thomas Anessi, Barbara Kościa
IT — Artur Szymański

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Přeložit pomocí Googlu
Domů
Prozkoumat
V okolí
Profil