Rumunská revoluce v živém přenosu

TVR, The Romanian Public Broadcaster

„Zbraně nemohou zlomit ducha ani zničit ideály“
Král Michal I. Rumunský v prohlášení pro rádio Svobodná Evropa
Věž národní televize během rumunské revoluce
Vyhlášení stavu ohrožení

Jelikož se armádě nepodařilo zastavit antikomunistická hnutí v Temešváru, Nicolae Ceaușescu se rozhodl vyhlásit celostátní stav ohrožení.

22. prosince začalo první vysílání rumunské televize v 10:51 tóny národní hymny („Trei culori“ – Tři barvy). Ihned poté přečetl televizní hlasatel George Marinescu „Výnos prezidenta o vyhlášení celostátního stavu ohrožení“.

Podle tohoto dokumentu měly být uvedeny do pohotovosti všechny armádní jednotky a měl začít platit zákaz veřejných shromáždění, skupin více než pěti lidí a vycházení po 23:00.

„Dělnická třída musí chránit vše, čeho bylo dosaženo – svrchovanost a nezávislost země.“ (Ceaușescův prezidentský výnos)

První živě přenášená revoluce

Protestující na nádvoří vysílače národní televize

První skupina protestujících dorazila k ústředí národní televize, Televiziunea Română, okolo 11. hodiny ráno. Žádali po vedení, aby televize vysílala zprávy o stavu protestů v zemi.

Ředitel televize jejich požadavky nejprve odmítl, ale po sérii jednání zástupci stanice slíbili, že na nádvoří zřídí zesilovací stanici. Pro první živé vysílání revoluce nakonec vytvořili Studio 4.

Ve 12:47 byli revolucionáři a zaměstnanci televize nafilmováni, jak dokončují poslední přípravy před vysíláním Studia 4. V pozadí hrála Rumunská rapsodie George Enescua.

Chvíle před prvním živým vysíláním Svobodné televize

„Zvítězili jsme!“

První živé televizní vysílání

Studio 4 začalo vysílat ve 12:51. Jako první promluvili herec Ion Caramitru a básník Mircea Dinescu. „Bratři, z milosti Boží (křižuje se) se nyní nacházíme v televizním studiu,“ prohlásil nejprve Ion Caramitru.

Poděkoval armádě, studentům, lidem okolo sebe a dalším „tisícům a tisícům Rumunů a lidí dalších národností, kteří nás vedli“.

„Musíme být trpěliví. Čekali jsme 25 let, zvládneme čekat několik dalších minut. Lid zvítězil!“ (Mircea Dinescu)

Básník Mircea Dinescu oznámil, že se pracuje na programu a prohlášení k národu. Nabádal ke klidu a rozvaze. „Už bylo prolito krve dost,“ prohlásil.

Protestující zaplnili vnitřní nádvoří budovy vysílače národní televize

Během revoluce docházelo přicházela důležitá rozhodnutí ze tří epicenter. Jedním z nich byla televize, odkud se rumunští občané dozvídali o vývoji událostí a odkud hlavní protagonisté revoluce „naživo“ sdělovali pokyny. Druhým důležitým bodem se stalo sídlo Ústředního výboru Rumunské komunistické strany, kde se začala utvářet podoba budoucího rozdělení moci. Třetím bylo ústředí ministerstva obrany, které tehdy řídilo armádní akce.

Televize se proměnila v komunikační kanál revolucionářů. Z televizních studií promlouvali disidenti, bývalí komunisté, herci nebo níže postavení politici komunistické strany, kteří chtěli ukázat, nakolik jsou oddáni novému hnutí v zemi.

Někteří z nich považovali vystoupení v televizi za způsob, jak „smýt své hříchy“ nebo využít mocenského vakua, které vzniklo po svržení režimu. Jejich slova spolu s převratnými zprávami, které z obrazovek hlásali televizní zpravodajové, často vyvolávala mezi lidmi pocit paniky a ztráty bezpečí.

Do televizních studií si cestu našli i generálové a zástupci různých armádních struktur, aby veřejně vybídli všechny strany k příměří.

Nakázali stáhnout všechno vojsko zpět do kasáren a vojáky vyzvali, aby se připravili na možné útoky Ceaușescuových příznivců a teroristických skupin.

Televizní Studio 5 odvysílalo oficiální prohlášení náčelníka generálního štábu, generála Ștefana Gușy, určené všem vojenským jednotkám v zemi. „Všechny jednotky se vrátí do svých kasáren. Za žádných okolností nikdo nesmí zahájit palbu na civilní obyvatelstvo. Země potřebuje klid a mír,“ prohlásil generál.

Otec a syn na nádvoří budovy vysílače národní televize

„Všechny vojenské jednotky v kasárnách budou nadále ve stavu zvýšené pohotovosti a budou připraveny k protiútoku nebo razantní odvetě vůči těm, kteří by se pokoušeli ohrozit novou demokratickou orientaci politiky a společnosti v naší zemi.“

„Zároveň apeluji na všechny velitele posádek zapojených do operací, zejména posádku v Sibiu i jiné, aby kontaktovali představitele lidového hnutí a urychleně podnikli kroky k ukončení všech operací vojenské nebo násilné povahy, protože tyto operace jsou opravdu zbytečné.“

(Velitel posádky v Bukurešti, generál Chiţac Mihai)

„Zabít Ceaușesca je jednodušší než změnit systém jako takový.“ (Dan Petrescu, 26./27. ledna 1988, deník Liberation)

První stránka bývalého komunistického deníku Scînteia („Jiskra“)

„Náš deník dnes – během několika hodin – vyjde v novém vydání vyjadřujícím patriotismus a skutečné názory lidu.“

Noviny „Scînteia“ bývaly oficiálním hlasem Rumunské komunistické strany. Vycházely ilegálně od roku 1931 až do roku 1944 , kdy se staly nástrojem nových mocenských struktur v zemi. 22. prosince 1989 změnil deník svůj název na „Scînteia poporului“ („Jiskra lidu“) a v 90. letech na „Adevărul“ („Pravda“), pod kterým vychází dodnes.

Zprávy o útěku Ceaușesca a jeho ženy

Důležitou roli během revoluce sehrály živé výstupy v televizních studiích. Díky nim lidé získávali aktuální informace o událostech v Bukurešti a jiných městech. Televize začala fungovat jako komunikační kanál.

Zároveň však televize způsobovala také informační chaos. Věrohodnost informací podávaných lidmi vystupujícími v televizi nikdo neověřoval, ačkoli mezi lidmi často šířily paniku a neklid. Fámy prezentované jako „urgentní telefonáty“ a „důležité zprávy“ podporovaly chaos v zemi a vedly ke ztrátě mnoha nevinných životů.

 

Podle jedné z podobných fám oznámených v televizi byla pitná voda v různých městech v zemi otrávena teroristy. Tuto informaci četl hlasatel Teodor Brateș spolu se zprávou, že teroristé rovněž vyhodili do povětří krevní banku v nemocnici Fundeni v Bukurešti.

Podplukovník Marius Oprean před kamerami prohlásil: „Nabídněte lidem (poznámka redaktora: mluvil k potravinářským společnostem) velké množství balené minerální vody, piva a nízkoalkoholických vín. Nikdo ať nepije žádnou kohoutkovou vodu.“

Jiný hlasatel, Petre Popescu, uvedl, že v oblasti Pietroaia existuje tajné letiště, kam měli údajně mířit Ceaușescuovi. „Občané v přilehlých oblastech nahlásili určitou aktivitu v tomto místě (...). Zdá se, že by tam pár mohl mířit,“ pokračoval.

Teodor Brateș v jiném proslovu řekl, že lidé v bukurešťských barech dostávali zdarma nápoje, opili se a následně páchali výtržnosti. „Zachovejme si lidskou důstojnost a neopíjejme se. Opít bychom se měli pouze z poháru svobody,“ prohlásil Brateș.

Rumunští televizní hlasatelé mluví k vojákům a nabádají je, aby použili zbraně k obraně své země a nečekali na rozkazy svých nadřízených. „Ať vyjedou tanky a poboří domy, v nichž se tito zločinci skrývají,“ říká Brateș, zatímco jiný hlasatel vzkazuje: „Nyní vám velí lid, přestaňte čekat na rozkazy od velitelů, kteří mohou být příliš omezeni diktaturou“.

„K Pitești míří obrněný motorizovaný konvoj, aby obsadil jaderná zařízení, rafinérii, kyanidové nádrže a přehradu Curtea de Argeș! Jakmile tyto cíle padnou, město Pitești může být docela dobře vymazáno z mapy!“ (revolucionář Cazimir Ionescu)

Dana Marina, bývalého mistra světa, protestující obvinili z terorismu

Jak narůstal strach z možných útoků Ceaușescuových příznivců a teroristů, byli za teroristy mylně označováni obyčejní lidé nebo protestující. Bývalého mistra světa a člena národního házenkářského týmu Dana Marina revolucionáři chytili, obvinili z terorismu, zbili ho a přivedli do televizního studia, aby se přiznal ke „zločinům“ spáchaným na rumunských občanech.

Obvinění vznesená proti komunistickému režimu se rozebírala v živých výstupech před zraky všech diváků. Ti, kteří seděli ve studiu, se stávali soudci jednajícími z vůle lidu. Televize se stala ad-hoc soudem. Ve své první řeči Ion Iliescu vznesl obvinění proti Ceaușescovým a prohlásil, že stanou před řádným soudem. Tutéž myšlenku opakovali i nově dosazení generálové armády.

Protestující se shromažďují před studii národní televize

V té době se televize stala ad-hoc soudem. Nejlepším příkladem je situace, kdy byl do studia přiveden Nicu Ceaușescu, nejmladší ze synů Ceaușescových. 22. prosince večer byl postaven před kamery Studia 4, aby čelil rumunskému lidu. Nica Ceauşesca chytila skupina vojáků při jeho návratu ze Sibiu. Na vůz, který ho převážel do centra města, zaútočila skupina protestujících a Nicu utrpěl bodné zranění v oblasti hrudníku. Před kamerami byl prezentován jako „malý princ“ a obviněn z únosů dětí.

Nicu Ceauşescu, syn Nicolaea a Eleny Ceaușescových, chycen protestujícími
První živý proslov Iona Iliesca, budoucího rumunského prezidenta

22. prosince v poledne Iliescu poprvé učinil veřejné prohlášení. Během svého proslovu rumunské občany ujistil, že ho podporuje armáda. „Právě teď je situace relativně pod kontrolou. Před 20 minutami jsem telefonoval s generálem Victorem Stănculescem. Nachází se na ústředí ministerstva obrany a nařídil stáhnout se vojákům, kteří byli ve městě a měli rozkazy střílet. Dále odvolal ozbrojený konvoj směřující z Pitești do Bukureště,“ prohlásil Iliescu.

Rovněž oznámil, že téhož večera bude lidu představen dočasný vládní orgán nazvaný Fronta národní spásy.

Rovněž lid vybídl ke klidu a pořádku: „V těchto časech musíme prokázat svou vyspělost, abychom se dokázali znovu sjednotit na demokratické půdě.“

Nově vzniknuvší Fronta národní spásy vybízí všechny k příměří

Člen nově vytvořené rady Fronty národní spásy čte oficiální prohlášení, v němž apeluje na okamžité příměří v zemi. „Kdokoli, kdo tento příkaz poruší, bude shledán vinným ze zločinů proti rumunskému lidu (...) Musíme zabránit dalšímu prolévání krve,“ říká. Poté zástupci rady Fronty národní spásy vyzvali lidi, aby vrátili všechny zbraně, které získali během několika posledních dnů. Iliescu požádal občany, aby spolupracovali s místními správními orgány a zabránilo se tak dalšímu chaosu a nepokojům.

Protestující na nádvoří vysílače národní televize

„Cílem Fronty národní spásy je obnovit demokracii, svobodu a důstojnost lidí. Tímto jsou s okamžitou platností zrušeny všechny mocenské struktury Ceaușescuovy kliky.“ (první živý proslov Iona Iliescua)

Ion Iliescu čte první oficiální prohlášení rady Fronty národní spásy, nového uskupení, které se postavilo do čela přeměny z komunistického na demokratický režim. Rada Fronty národní spásy měla zpočátku 40 členů včetně rumunských disidentů, armádních důstojníků, spisovatelů atd. Později, když se měla transformovat na politickou stranu, ji někteří z nich opustili.

Iliescu oznámil první body programu rady Fronty národní spásy. Nový stát se měl jmenovat Rumunsko (za komunistického režimu nesl oficiálně název Rumunská socialistická republika) a vládu jedné státní strany měl vystřídat „pluralistický demokratický systém“. Rada Fronty národní spásy se chystala uspořádat první svobodné volby v dubnu 1990.

Záběry ozbrojeného boje na bulváru Primăverii vedle ústředí národní televize

Po útěku Ceaușescuových se zemí šířily fámy a neověřené zprávy o protiútocích teroristů.

Střetnutí s těmito „neidentifikovanými silami“ začala večer 22. prosince. Ministerstvo obrany vyslalo vojáky k obraně nejdůležitějších budov v hlavním městě včetně televizního ústředí.

23. prosince byl na ústředí televize podniknut útok a vysílání bylo na krátkou dobu přerušeno.

Pokud si chceme udělat obraz o tom, co se dělo v období chaosu a nedostatečné komunikace mezi tehdejšími institucemi, můžeme se podívat na případ Muzea umění a rovněž centrální knihovny Bukurešťské univerzity. Armáda na tyto budovy zahájila útok v domnění, že se uvnitř ukrývají teroristé.

Výsledek: Bylo zničeno množství uměleckých děl a přes 500 000 knih, z nichž mnohé byly považovány za součást rumunského národního dědictví.

Oběti:

Před 22. prosincem bylo zaznamenáno 129 obětí. Poté přišlo o život dalších 747 lidí. Tato informace pochází od rumunského institutu pro revoluci v prosinci 1989.

„Lidstvo smeká před velikostí rumunského národa“

The Independent, citát od zpravodajské agentury Agerpres

Autoři: Příběh

Editor contributor — George Gurescu
Editor contributor — Monica Paula Coman
Editor contributor — Alina Conţeanu
Editor contributor — Lina Vdovîi
Editor arhive — Mihai Ciobanu
Operator film 16 mm — Carmen
Drăghici

Documentare foto — Irina Bartolomeu
Editor foto/video — Silviu Panaite
Coordonator proiect — Dorian Stoica

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Přeložit pomocí Googlu
Domů
Prozkoumat
V okolí
Profil