Arnoltice

Jindřich Štreit se dokumentární fotografii z prostředí vesnického života věnuje od počátku 70. let 20. století (cyklus Vesnice je svět). Po absolutoriu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého vyučoval na základních školách (Rýmařov, Sovinec, Jiříkov), angažoval se jako iniciátor kulturních akcí. V průběhu normalizačních let se budova staré školy na Sovinci, kde bydlel se svojí ženou Agnes, stala díky jeho osobní iniciativě útočištěm pro mnoho výtvarníků a jejich neformální výtvarné aktivity. Sám Štreit se účastnil řady neoficiálních setkání umělců po celé republice, za což byl později i vězněný. Jako fotograf dokumentoval stále stejná témata – každodenní lidské rituály a události, tu více, tu méně měnící anonymní lidské životy. Svatby, pohřby, zabijačky zrovna tak jako volby, schůze, brigády se v jeho podání staly víc než jen prostým záběrem. Štreit přinesl důvěrný, a přitom zřejmý a snadno čitelný obraz lidského života, ať už byl pořízený v bývalých Sudetech či Bretani, Japonsku nebo na Sibiři.