Výchova Kristkovy matky Naděždy zanechala v jeho mysli hudební stopu – atonální útvar z devíti tónů, který po ní pojmenoval. Po její smrti jí Kristek slíbil, že, že na její počest zpracuje akord sochařsky.
Na tomto díle pracoval téměř dvacet let. Je v něm zvěčněn Kristkův osobní klavír značky Petrof, který s sebou od mládí vozil po celém světě. Po celoživotním putování ho obalil broznovými pláty a učinil součástí plastiky. Z klavírního těla stoupají vzhůru tóny ze dřeva potaženého bronzem a proplétají se v akord.