Sedící figury

Magdalena Abakanowicz představuje jednu z nejvýraznějších osobností evropského výtvarného umění 20. století. Vedle Louise Bourgeois (1911–2010), Evy Hesse (1936–1970) nebo Rachel Whitereadové (*1963) patří také mezi nejvýznamnější sochařky druhé poloviny 20. století. Světové umění obohatila o prvek monumentální bezhlavé figury, která se stala zástupným symbolem pro vyjádření trpkých prožitků člověka v moderní společnosti. Od roku 2011 se ve sbírce Muzea umění Olomouc nachází soubor dvanácti sedících figur v životní velikosti, které autorka vytvořila v letech 1974 až 1976 ve stísněném varšavském ateliéru. Figury jsou esencí normalizační atmosféry, kterou autorka smísila s osobní zkušeností z druhé světové války. Skupina postav je osobitým vyjádřením pocitů odcizení a nepochopení, svým rozsahem také upozorňuje na nebezpečí chování davu a manipulativnost a demagogii totalitních režimů.