Luhačovická alej

Stanislav Lolek patřil dlouhá léta ke kmenovým autorům olomouckých sběratelů umění. Mezi jeho první obdivovatele a podporovatele patřil i olomoucký nakladatel a obchodník s uměním Romuald Promberger (1856–1932), z jehož sbírky také pochází jádro reprezentativní kolekce Lolkova uměleckého odkazu ve sbírkách MUO. Lolkův vztah ke krajině a přírodě byl podmíněn na jedné straně jeho rodným prostředím – pocházel z hanáckého Palonína a posléze se na vrcholu svých tvůrčích usadil v Uherském Hradišti, kde také zemřel. Na druhé straně to byl jeho intenzívní zájem o přírodu a život v ní, který jej nejdříve přivedl do služeb panské lesní správy v Blatné a Lnářích a teprve později do krajinářské školy Julia Mařáka (1832–1899). Tam a částečně i během svého dvouletého pobytu na mnichovské akademii začal pracovat se světlem v přírodě, zejména v lesních interiérech. Stal se reprezentativním představitelem českého impresionismu, kterému zůstal věrný až do konce svých uměleckých aktivit. Obraz Luhačovická alej je vyvrcholením prací na tématu, jehož počátky můžeme v Lolkově díle spatřovat v obrazech Podzim (1906) a Partie z Luhačovic z roku 1910 (oba ve sbírce obrazů MUO) nebo V hostinské zahradě (1909) ze sbírky Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.