Kodex vyšehradský (sign. XIV A 13) je snad nejvýznamnějším a nejcennějším rukopisem chovaným v České republice. Vzhledem k hypotéze badatelů, že byl určen pro královskou korunovaci Vratislava II. (či pro její pozdější připomínku), jež se uskutečnila 15. června 1086, bývá někdy řazen k českým korunovačním klenotům. Kodexu dala jméno provenienční poznámka “de Wisegrad” na fol. 109r z přelomu 13. a 14. století. Podle současného stavu poznání tento evangeliář vznikl v některém z bavorských klášterních skriptorií ovlivněných řezenskou knižní kulturou. Je součástí větší, relativně homogenní skupiny rukopisů (jeden z nich je dnes uložen v pražské kapitulní knihovně a dva další v Polsku), pro něž je charakteristická náročná figurální výzdoba. Podíleli se na něm tři malíři a pomocník prvního z nich. Čerpali z poměrně širokého repertoáru vzorů. Komparativní rozbor dokládá v mnohých případech unikátnost námětů. Rukopis objednal pravděpodobně některý z českých benediktinských klášterů. Doba vznik: cca 1070–1086