Václav I. zanechal svému synovi Přemyslu Otakaru II. (1253–1278) bohaté dědictví. České země prožívaly období rozkvětu a Přemyslovci patřili k nejmocnějším vládcům Evropy. Kutná Hora poskytovala hojnost stříbra, a díky z toho pramenícím Přemyslovým velkým příjmům a štědrosti byl známý jako „král zlatý“. Česká říše se zvětšila po Rakousích o Štýrsko, Chebsko, Korutany, Kraňsko a další území.
Přemyslovým největším sokem byl po dlouhou dobu Arpádovec Béla IV. Uherský a jejich spory vyvrcholily 12. července 1260 bitvou u Kressenbrunnu. Po zásahu pověstné Přemyslovy železné jízdy, která mu vysloužila přízvisko „král železný“, se Uhři dali na bezhlavý útěk. Přemysl obsadil Bratislavu a Béla s ním musel začít jednat o míru.
Po dosaženém vítězství chtěl Přemysl Otakar II. zachovat s Arpádovci trvalý mír a pomoci mu měly politické sňatky. Sám se, po rozvodu s Markétou Babenberskou, oženil s vnučkou Bély IV. Kunhutou, navíc smluvil sňatek druhorozeného Bélova syna, rovněž Bély, se svou neteří Kunhutou Braniborskou. Svatba se konala 25. října 1264 nedaleko Bratislavy na Žitném ostrově. Přemysl pak celému tehdejšímu světu během svatby Bély a Kunhuty ukázal, že jeho pověst neklamala. Sledujeme nejmocnějšího evropského vladaře 13. století ve stanovém městečku postaveném kvůli této svatbě. Ve stanu, kde se konal obřad, srdečně zdraví své nedávné protivníky. Jsou tu král Daniel Ruský (Haličský), srbský král Štěpán Uroš s oběma syny Dragutínem a Milutínem, vojvoda chorvatský, bosenský, sedmihradský a bulharský, knížata, hrabata i rytíři z Němec, z Polska, z východní Evropy i z Balkánu.
Přemysl Otakar II. byl nejvážnějším kandidátem na post římského císaře, ale kurfiřti raději zvolili císařem tenkrát bezvýznamného knížete – Rudolfa Habsburského. Ani mír získaný politickými sňatky netrval dlouho. Uhři roku 1273 znovu vtrhli na Moravu a Přemysl Otakar II. musel roku 1276 čelit i náporu vojsk nového římského císaře. Příměří, jež byl nucen s Rudolfem uzavřít, jej stálo četná území. Proti Přemyslu Otakarovi se postavili i mnozí čeští páni. Ke konečnému střetu došlo 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli, kde byl Přemysl Otakar II. v boji poražen a zabit.