Procházka s neurotickou liškou

V roce 1975 se Lubo Kristek rozhodl prozkoumat tabu smrti. Inspirovala ho k tomu kostra lišky, kterou našel v lese, a také známá kolonáda podél řeky Lech v Landsbergu, kde se Kristek usadil. Na kolonádě se korzovalo poněkud stereotypně, podobně jako kdysi v Luhačovicích, kam s ním v dětství jezdila babička, aby si léčil astma. Kristek tedy vzal lišku na vodítku na procházku a vydal se vstříc náhodě.
Spojení genia loci (frekvencí místa), nalezené lišky a živé akce přineslo nečekaná a inspirativní setkání s kolemjdoucími lidmi i zvířaty. Kristek akci nazval Procházka s neurotickou liškou podle jazzové skladby Karla Velebného, kterou kdysi slyšel na koncertě v pražské Viole.