V roce 2018 otevřel autor Kristkův dům v Brně způsobem pro něj tradičním – v happeningu, který tentokrát nazval Sisyfiade aneb Balvan v čase. Kristek vytvořil dům-asambláž na ulici, kde v dětství žil. Neobvyklé bylo, že v happeningu využil autobiografické motivy.
Kristek se narodil jako „válečné dítě“ v roce 1943. Jednou z jeho nejranějších vzpomínek je letecký poplach, kdy s ním v kočárku matka běžela do nejbližšího krytu. V happeningu lze rozpoznat i Kristkovy osudové osobnosti, například herce Ivana Hojara, který Kristkovi v šesti letech daroval kufr s parukami a šminkami, čímž vzbudil jeho zájem o svět fantazii.
Postava vězně je inspirována Kristkovým otcem, architektem, který byl aktivním členem antifašistického hnutí, za což ho poté komunistický režim uvěznil.
Kristek jako chlapec studoval balet a právě v této době se zrodila jeho fascinace světem baletu. Postava chlapce opouští scénu baletními skoky, zatímco společnost je uvězněna v síti a účastní se absurdních voleb (Kristek v roce 1968 emigroval do tehdejšího Západního Německa). V tuto chvíli v happeningu není síla pohnout sisyfovským balvanem.
Obří můry přinášejí na scénu svět fantazie. Z imaginace se zrodí larvy, které se vylíhnou až po kolapsu hyperkonzumní společnosti, která se navzájem požírá a kde se i čas zbláznil. Z nebe padají rohlíky a vše ovládne obžerství. Jednomu dav sežere nohu. V happeningu je noha z chleba, který představuje tělo obětovaného. Vylíhlí noční motýli jsou důležitým symbolem. Řešení problému s balvanem v čase je poněkud surreální. Sloni očistí svět i od všudypřítomného odpadu po obžerství.