Slované v pravlasti

Pravlast Slovanů se rozkládala v bažinatých krajinách rozprostírajících se od Baltu až k Černému moři. Kolem řek Visly, Dněpru, Dněstru a Západní Dviny žily drobné rody i větší kmeny – Venedové, Antové, Sklaveni. Živili se lovem a zemědělstvím. Jejich majetek, i oni sami, byli lákavou kořistí kočovných kmenů z východu a jihu – Turánců a Sarmatů. Ze severu a západu na ně často útočili Gótové. Svá sídla si budovali v bažinách, které je chránily před nájezdníky.

Obraz představuje jasnou noc plnou hvězd. Vlevo vzadu hoří slovanská vesnice, kterou přepadla horda kočovníků. Divocí nomádi pobili staré a nemohoucí vesničany, odvádějí jejich stáda, stejně jako mladé lidi, které prodají do otroctví. U Černého moře ve městě Cherson byl velký otročí trh a tam zajatce výhodně prodali.

Ve spodní části obrazu se choulí dvojice – muž a žena – jediní, kteří si této noci zachránili život. Z jejich očí vyzařuje děs a hrůza. Do strachu, který oba tiskne k zemi, se stále silněji vkrádá nenávist, touha po pomstě, ale také přání žít v klidu a míru. Tyto pocity nabývají skutečné podoby, stoupají vzhůru ke hvězdám a symbolicky se zhmotňují v postavu žrece – staroslovanského kněze, prosícího bohy o pomoc.

Jeho pravou ruku podpírá ozbrojený mladík v červeném – symbol války, levou dívka v bílém – symbol míru. Obraz vyjadřuje myšlenku, že bojem je nutno se bránit, ale vzkvétat a prospívat lze jen v míru. Je úvodem k celému cyklu, protože ukazuje, z jakých podmínek Slované vyšli a jakých činů jsou v budoucnu schopni.