Jarní krajina

Josef Sudek patří společně s Františkem Drtikolem (1883–1961), Jaroslavem Rösslerem (1902–1990) a Jaromírem Funkem (1896–1945) mezi nejvýznamnější české fotografy první poloviny 20. století. V jeho tvorbě se objevovala jak městská, především pražská zákoutí, tak i záběry krajin či později ateliérová zátiší a pohledy z okna jeho skromného ateliéru. Sudek se k fotografování dostal z existenčních důvodů. Jako válečný invalida, který přišel o pravou ruku, jen stěží hledal uplatnění. Fotografie jako jedna z mála vhodných činnosti se mu stala zdrojem obživy. Fotografoval na zakázku pro reklamní průmysl, dokumentoval architekturu (např. cyklus z dostavby chrámu Sv. Víta na Pražském hradě, 1927–1928) a pořizoval reprodukce uměleckých děl pro publikace o výtvarném umění (především pro nakladatelství Družstevní práce). Fotografie Jarní krajina vznikla nedaleko jeho ateliéru v Praze Na Újezdě, v blízkosti petřínské lanové dráhy.