Veduta Budyšína

Mědirytová veduta německého města Budyšína od Johanna Georga Mentzela z roku 1714, která patří k obrazové příloze spisu „Lausitzische Merckwürdigkeiten“ od historika a pedagoga Samuela Großera. Jeho dílo se věnuje lokalitám v Lužici, což je historické území patřící dnes k Německu a právě Budyšín je jedním z nejvýznamnějších a také nejmalebnějších lužických měst. V 11. století o něj soupeřili němečtí, polští a čeští vladaři a roku 1158 jej císař Fridrich I. Barbarossa přidělil Českému knížectví. Ve 14. století pak byli pány Budyšína Lucemburkové. Český král Jan Lucemburský udělil městu privilegia týkající se například obchodu, která posléze potvrdil také jeho syn, český král a římský císař Karel IV. V druhé polovině 15. století patřil Budyšín uherskému králi, což na bráně hradu Ortenburg dodnes připomíná reliéf s vyobrazením Matyáše Korvína.