Interiér kbelského stanu – dva muži (1923), autor: UnknownČeský rozhlas
První vysílání Radiojournalu
Vysílač stál kousek za Prahou poblíž letiště ve Kbelích. Studio bylo hned vedle, ve stanu vypůjčeném od skautů. Na trávu položili první rozhlasáci koberec a na něm stálo piano, jehož kolečka se bořila do udusané půdy.
První studio Československého rozhlasu v budově Poštovní nákupny (1924)Český rozhlas
Počátky pravidelného vysílání v Kbelích
Zapůjčený stan poskytl skromné zázemí pro improvizované studio ve Kbelích, odkud bylo 18. května 1923 večer zahájeno první pravidelné rozhlasové vysílání pro veřejnost v českých zemích. Zpočátku trvalo vždy pouze jednu jedinou hodinu.
První posluchači Československého rozhlasu.
TGM dává poselství vládě (1928-10-28), autor: UnknownČeský rozhlas
T. G. Masaryk předává poselství vládě
Fotografie z 28. října 1928 zvěčňuje prezidenta Masaryka v audienční síni Pražského hradu během projevu k zástupcům vlády při příležitosti 10. výročí Československé republiky.
Mezinárodní přenosy Radiojournalu (1933), autor: UnknownČeský rozhlas
Mezinárodní přenosy Radiojournalu
V druhé polovině dvacátých let se propojováním československé rozhlasové sítě se sítěmi zahraničními začal Radiojournal účastnit mezinárodních přenosů. V září 1926 mohli posluchači v Československu poprvé uslyšet projev ministra zahraničních věcí Edvarda Beneše z Ženevy.
Propagační autobus Radiojournalu (1936), autor: UnknownČeský rozhlas
Propagační autobus
Radiojournal ve 30. letech vytrvale organizoval velké množství propagačních akcí, které měly mezi občany Československa šířit povědomí o významu rozhlasu. Zvláště do venkovských oblastí státu často zajížděl propagační autobus vybavený výkonnými reproduktory.
Zpěvák, klavírista a skladatel R. A. Dvorský (1936), autor: UnknownČeský rozhlas
Zpěvák, klavírista a skladatel R. A. Dvorský
Vážná i zábavná hudba tvořila po celé meziválečné období největší objem vysílání Radiojournalu. Mezi nejvýznamnější osobnosti bezpochyby patřil R. A. Dvorský, který působil v pravidelných rozhlasových pořadech už od roku 1924.
Edvard Beneš (1937), autor: unknownČeský rozhlas
Projev Edvarda Beneše
Edvard Beneš, nástupce T. G. Masaryka v čele státu, pronesl 24. prosince 1937 v rozhlase česky i německy své poslední předválečné Vánoční poselství prezidenta republiky.
Mírové poselství světu: Otakar Matoušek, Karel Čapek, Vincenc Lesný (1937), autor: unknownČeský rozhlas
Mírové poselství světu
V době sílícího tlaku nacistického Německa na okolní státy odvysílal Radiojournal na Štědrý den roku 1937 mírové poselství „všem lidem dobré vůle“. Vynálezce František Křižík se v něm pokusil oslovit Alberta Einsteina ve Spojených státech.
Pražské povstání – povstalecké vysílání ze sklepa budovy rozhlasu na ulici Vinohradská (1945), autor: František ŠvejkovskýČeský rozhlas
Pražské povstání – povstalecké vysílání
Mimořádnou úlohu sehrál Český rozhlas v roce 1945 při Květnovém povstání. Fotografie zachycuje rozhlasové pracovníky se zbraněmi v podzemí vinohradského rozhlasu.
MEVRO
V roce 1948 proběhla v Praze výjimečná oslava čtvrtstoletí rozhlasového vysílání. Mezinárodní výstava rozhlasu (MEVRO) představila historii rozhlasu i jeho nejnovější technické vymoženosti a dala prostor celé řadě mladých tvůrců. Třeba Pavlu Kohoutovi a Karlu Kynclovi.
Reportážní vůz Radiojournalu (1949), autor: Oldřich CetlČeský rozhlas
Reportážní vůz Radiojournalu
Rozhlasové příspěvky z terénu nemohli reportéři kvůli technickým omezením nahrávat autonomně, ale prostřednictvím natáčecích či přenosových vozů. Snímek zachycuje technika-operatéra, jak dohlíží na průběh natáčení reportáže z ČKD v Komořanech.
Unknown: Jan WerichČeský rozhlas
Jan Werich a Orchestr Karla Vlacha
Orchestr Karla Vlacha, jehož počátky spadají do roku 1938, reprezentoval tuzemský jazz na přelomu 40. a 50. let, kdy byl pokládán za „hudbu duševní bídy“ či „dolarovou kakofonii“. Pozitivní roli zde jistě sehrál odkaz Voskovcova a Werichova Osvobozeného divadla.
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund (1958), autor: Jiřina CinybulkováČeský rozhlas
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Dva inženýři, které proslavila cesta po světě Tatrou 87. Během let 1948–1950 navštívili cestovatelé 42 zemí. Rozhlas z těchto cest vysílal autorské reportáže, které na jeho vlnách běžely ještě dva roky po návratu Hanzelky a Zikmunda do Československa.
Natáčení rozhlasové hry Ruy Blas (1961), autor: Petr BöhmČeský rozhlas
Natáčení rozhlasové hry Ruy Blas
Repertoár her natočených v šedesátých letech měl široké rozpětí. Prostor dostávali jak čeští, tak i zahraniční autoři. Fotka zachycuje natáčení Hugova románu Ruy Blas v úpravě Františka Kožíka. Z režie dohlíží Miloslav Jareš, představitel starší režisérské generace.
Oldřich Nový a Anna Suchánková u studiového magnetofonu
Stříhání zpracovaného materiálu na pásech se v první polovině šedesátých let provádělo primárně na studiových magnetofonech Jansen, jak dokládá i snímek s hercem Oldřichem Novým a techničkou Annou Suchánkovou. Šlo o osvědčené přístroje východoněmecké výroby.
Jiří Šebánek and Zdeněk Svěrák in the wine bar U Pavouka (1965), autor: UnknownČeský rozhlas
Armádní rozhlas: Vinárna U Pavouka
Vysílání armádního rozhlasu bylo světovým unikátem – nikde jinde než v Československu se nepěstovalo. Pořad Vinárna u Pavouka se ale odklonil od výchovných rubrik na podporu vojenské kázně a nabídl skutečný dialog s posluchači nebo hravou fikci, stavící na absurdním humoru.
Malou revoluci, kterou Čs. rozhlas v šedesátých letech prožíval, ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy. Budova rozhlasu na Vinohradské ulici v Praze se stala místem, před nímž docházelo k největším střetům mezi pobouřenou veřejností a vojáky cizích armád.
Pohřeb Milana Kadlece (1968)Český rozhlas
Anketa Slávy Volného v den vpádu vojsk Varšavské smlouvy
Anketa mezi Pražany 21. srpna 1968 zaujme nejen bezprostředními reakcemi zpovídaných, ale také přirozeným vedením rozhovorů. Autor, redaktor Sláva Volný, záhy po začátku normalizace emigroval do Mnichova, kde se stal členem československé redakce Rádia Svobodná Evropa.
Herečka Hana Maciuchová a herec Jiří Adamíra při natáčení rozhlasové hry Život na ostro (1981), autor: Helena MárováČeský rozhlas
Natáčení rozhlasové hry Život na ostro
Rozhlasové hry musely v 70. letech dodržovat realistickou formu a čerpat z klasického repertoáru. I díky mezinárodnímu rozhlasovému festivalu Prix Bohemia Radio se ale v následujícím desetiletí začala do popředí opět dostávat původní česká rozhlasová hra.
Rozhlas stávkuje (1989), autor: UnknownČeský rozhlas
Rozhlas stávkuje
O událostech ze 17. listopadu 1989 a následných protestech informoval státní Československý rozhlas zpočátku velmi neurčitě a zkresleně. První průlom ve vysílání znamenal Magazín Mikrofóra, v němž zazněly požadavky a názory stávkujících studentů.
Nová odysea – Mongolsko (2006), autor: Khalil BaalbakiČeský rozhlas
Nová odysea – Mongolsko
Redaktor Českého rozhlasu 2 Praha Miroslav Bobek přišel v polovině devadesátých let s originálním nápadem: sledovat živě migrační cesty čápů. Projekt měl u posluchačů velký úspěch, takže následovaly další expedice. Na fotografii pozorování těchto opeřenců v Mongolsku.
Přímý přenos hry Julese Vernea Ze Země na Měsíc (2018), autor: Khalil BaalbakiČeský rozhlas
Přímý přenos rozhlasové hry Julese Vernea Ze Země na Měsíc
Český rozhlas Dvojka uvádí každé léto unikátní, živě vysílanou hru, na níž se vedle herců v přímém přenosu podílejí i hudebníci a „ruchaři“. Hru Julese Vernea Ze Země na Měsíc v režii Víta Vencla vysílal rozhlas v roce 2018 za pomoci obří parabolické antény nasměrované k Měsíci.
Oceňovaný Koncert pro zvěř v beskydské krajině (2020), autor: Jiří ŠedaČeský rozhlas
Oceňovaný Koncert pro zvěř v beskydské krajině
Prestižní ocenění Prix Europa získal v roce 2021 projekt Ladislava Železného pro Vltavu – Koncert pro zvěř. V beskydské krajině odehráli hudebníci a zvukoví umělci unikátní koncert jako poděkování přírodě za to, že jsou stále součástí prostředí, ve kterém jsme schopni přežít.
