Alice G. Masaryková  (1879 - 1966)

Museum T. G. M. in Rakovník

Politička, socioložka, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže

Alice G. Masaryková
Alice Garrigue Masaryková patří mezi nejvýznamnější ženské postavy české historie 20. století. Jako dcera prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a především jako první předsedkyně Československého červeného kříže se nesmazatelně zapsala do historie Československa. Většinu svého života věnovala Alice sociální práci. Zabývala se otázkami hygieny, nezaměstnanosti, zabezpečením dětí, školením odborných sociálních pracovníků. Zakládala nové školy, nemocnice a všeobecně podporovala velké množství sociálních projektů. V době vážné nemoci své matky Charlotty a pak i po její smrti převzala právě Alice v letech 1918 – 1935 povinnosti první dámy státu. Bohužel její život nebyl příliš šťastný. Nikdy se neprovdala ani neměla rodinu a děti. Její životní láskou se jí stala práce. Po tragických událostech v roce 1948, kdy v Československu došlo ke komunistickému puči a po smrti jejího bratra Jana Masaryka, odcestovala z Československa a už se nikdy do vlasti nevrátila. Zemřela osamocena v českém domově pro staré lidi v Chicagu. Teprve v roce 1994 byly její ostatky přeneseny do rodinné hrobky Masarykových v Lánech.
Dětství a studentská léta
Alice Masaryková se narodila 3. května 1879 ve Vídni. Když jí byly tři roky, přestěhovali se rodiče do Prahy, kde její otec, Tomáš Garrigue Masaryk, začal přednášet na pražské univerzitě. Ve třinácti letech přestoupila Alice Masaryková z měšťanské školy do prvního dívčího gymnázia v Čechách s názvem Minerva. Alice Masaryková už odmalička snila o tom, že se stane lékařkou, proto se po maturitě na Minervě v roce 1898 nechala zapsat na lékařskou fakultu. Mezi padesáti studenty byla jediná dívka. Věnovala se anatomii, mineralogii, botanice, zoologii, fyzice a histologii. Bohužel v té době byly na lékařskou fakultu ženy přijímány pouze jako mimořádné posluchačky a jako studentky nemohly dělat zkoušky, pouze kolokvia. Alice Masaryková musela bojovat se shovívavým přístupem profesorů a dokonce i se svou krátkozrakostí (u dívek v tehdejší době bylo dost zvláštní nosit cvikr a brýle, jaké známe dnes, tehdy ještě neexistovaly). Po roce studií s těžkým srdcem lékařskou fakultu opustila a nechala se zapsat na filozofickou fakultu. Zde úspěšně složila zkoušky z historie pro střední školy a rozhodla se pro dráhu učitelky.
Alice Masaryková, první dáma Československé republiky 
Vznik Československé republiky znamenal pro Alici Masarykovou také začátek jejího nového životního období. V říjnu 1918 byla jmenována poslankyní za Slovensko v prvním Národním shromážděním Československé republiky. V té době se také postupně začal formovat Československý červený kříž a Alice Masaryková se stala v roce 1919 jeho první předsedkyní a konečně se tak mohla naplno věnovat své oblíbené sociální práci. V době, když se stal Alicin otec prezidentem, byla její matka Charlotta již velmi nemocná. Proto role první dámy státu přešla právě na Alici. Jako první dáma státu měla Alice na starost početný domácí personál na Pražském hradě i v Lánech, zároveň zodpovídala za prezidentův oficiální program, organizovala obědy a večeře včetně seznamu hostů, organizovala také otcova soukromá setkání se státníky, vědci, spisovateli a novináři, účastnila se různých slavností a doprovázela prezidenta na mnoha zahraničních cestách.
Vznik Československého červeného kříže
Hned na počátku roku 1919 začala Alice G. Masaryková zároveň aktivně pracovat na vzniku československé pobočky Červeného kříže. Na území nového československého státu zatím stále působily původní české a slovenské spolky rakouského a uherského Červeného kříže. Bohužel jejich zaměření a činnost již nevyhovovala požadavkům moderní Československé republiky. Při formování nové organizace projevila Alice výborné organizační schopnosti a velmi kvalifikovanou orientaci v sociální oblasti. Dne 1. února 1919 na přípravné schůzi Československého Červeného kříže přesně formulovala budoucí plány a činnost organizace a byla následně zvolena jeho předsedkyní.  
Činnost Československého červeného kříže pod vedením Alice G. Masarykové
Od svého vzniku v roce 1919 byla činnost Československého červeného kříže skutečně bohatá. Především díky aktivnímu přístupu první předsedkyně Československého červeného kříže Alice G. Masarykové a jejím spolupracovníkům se podařilo zaměřit na skutečně velmi širokou sociální a zdravotní oblast Československé republiky
Pamětní síň A. G. Masarykové
Alice G. Masaryková, stejně jako její otec Tomáš G. Masaryk, pobývala od roku 1921 v Lánech. Právě v tomto roce se stal zámek Lány oficiálním prezidentským letním sídlem. Alice si Lány velice oblíbila. Jako první dáma svědomitě spravovala lánskou domácnost, zodpovídala za Masarykův pracovní program, organizovala různá setkání, oficiální obědy a čaje a přijímala významné hosty. Zde aktivně pracovala pro Československý červený kříž. I přes velmi náročný pracovní program dokázala aktivně odpočívat. Často absolvovala dlouhé vycházky do nádherných křivoklátských lesů v okolí Lán. Právě v Lánech nechala Alice G. Masaryková pro místní obyvatele postavit Vzorný sociální dům – Poradnu pro matky s dětmi.
Exil
Koncem třicátých let rostlo v Československu i celé Evropě politické napětí. Alice Masaryková do posledního okamžiku věřila, že nedojde k válce, proto ji mnichovský diktát a následné obsazení části Československa velmi bolestně zasáhlo. Alice Masaryková odjela do Ameriky, kde měla uspořádat přednáškové turné a seznámit americkou veřejnost s tragédií Československa. Přednášky nikoho neupoutaly a Alice musela turné zrušit. Na vánoce 1939 se fyzicky i psychicky zhroutila. Do konce války pak přežívala v různých amerických sanatoriích. V roce 1945 se Alice vrátila do osvobozeného Československa. Bydlela ve svém bytě v Loretánské ulici v Praze a v létě navštěvovala slovenskou Bystričku, kde si v roce 1920 nechala postavit dům. Po smrti svého bratra Jana odjela Alice Masaryková navždy z Československa. Od 50. let pak žila v Americe. Alice Masaryková se nikdy nevdala. Zemřela bezdětná v Chicagu 29. listopadu 1966. V roce 1994 byly její ostatky přeneseny do rodinné hrobky Masaryků v Lánech.
A. G. Masaryková 1879 - 1966
„My Čechoslováci máme za symbol svého národa lípu. Co nám lípa znamená? Pohleďme na list lípy a vidíme srdce. Lípa, odznak národa, jest složena z nekonečného počtu malých srdcí. Kéž každý z nás jest svěžím listem – srdcem národa a nestydí se vyznati, že dává je cele do služeb obecného dobra.“          A. G. Masaryková
Archiv Muzea T. G. Masaryka v Lánech
Autoři: Příběh

Oddělení historie a společenských věd Muzea T. G. M. Rakovník

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Přeložit pomocí Googlu
Domů
Prozkoumat
V okolí
Profil