Alice G. Masaryková (1879 - 1966)

Politička, socioložka, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže

Muzeum: Museum T. G. M. in Rakovník

Archiv Muzea T. G. Masaryka v Lánech

Jindřich Vaněk: Alice Garrigue MasarykováMuseum T. G. M. in Rakovník

Alice G. Masaryková

Alice Garrigue Masaryková patří mezi nejvýznamnější ženské postavy české historie 20. století. Jako dcera prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a především jako první předsedkyně Československého červeného kříže se nesmazatelně zapsala do historie Československa. Většinu svého života věnovala Alice sociální práci. Zabývala se otázkami hygieny, nezaměstnanosti, zabezpečením dětí, školením odborných sociálních pracovníků. Zakládala nové školy, nemocnice a všeobecně podporovala velké množství sociálních projektů. V době vážné nemoci své matky Charlotty a pak i po její smrti převzala právě Alice v letech 1918 – 1935 povinnosti první dámy státu. Bohužel její život nebyl příliš šťastný. Nikdy se neprovdala ani neměla rodinu a děti. Její životní láskou se jí stala práce. Po tragických událostech v roce 1948, kdy v Československu došlo ke komunistickému puči a po smrti jejího bratra Jana Masaryka, odcestovala z Československa a už se nikdy do vlasti nevrátila. Zemřela osamocena v českém domově pro staré lidi v Chicagu. Teprve v roce 1994 byly její ostatky přeneseny do rodinné hrobky Masarykových v Lánech.

Neznámý: Alice Masaryková s otcem a sourozenciMuseum T. G. M. in Rakovník

Dětství a studentská léta

Alice Masaryková se narodila 3. května 1879 ve Vídni. Když jí byly tři roky, přestěhovali se rodiče do Prahy, kde její otec, Tomáš Garrigue Masaryk, začal přednášet na pražské univerzitě. Ve třinácti letech přestoupila Alice Masaryková z měšťanské školy do prvního dívčího gymnázia v Čechách s názvem Minerva. Alice Masaryková už odmalička snila o tom, že se stane lékařkou, proto se po maturitě na Minervě v roce 1898 nechala zapsat na lékařskou fakultu. Mezi padesáti studenty byla jediná dívka. Věnovala se anatomii, mineralogii, botanice, zoologii, fyzice a histologii. Bohužel v té době byly na lékařskou fakultu ženy přijímány pouze jako mimořádné posluchačky a jako studentky nemohly dělat zkoušky, pouze kolokvia. Alice Masaryková musela bojovat se shovívavým přístupem profesorů a dokonce i se svou krátkozrakostí (u dívek v tehdejší době bylo dost zvláštní nosit cvikr a brýle, jaké známe dnes, tehdy ještě neexistovaly). Po roce studií s těžkým srdcem lékařskou fakultu opustila a nechala se zapsat na filozofickou fakultu. Zde úspěšně složila zkoušky z historie pro střední školy a rozhodla se pro dráhu učitelky.

Charlotta G. Masaryková se synem Janem a dcerou Alicí v době první světové války, Jindřich Vaněk, 1915, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Alice Masaryková jako dobrovolná ošetřovatelka Červeného kříže v době první světové války, 1915, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Dopis Alice G. Masarykové Emě Kepertové., 1918-10-31, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více

Prezident T. G. Masaryk s dcerou Alicí a synem Janem ve své pracovně na Pražském hradě (1921), autor: NeznámýMuseum T. G. M. in Rakovník

Alice Masaryková, první dáma Československé republiky 

Vznik Československé republiky znamenal pro Alici Masarykovou také začátek jejího nového životního období. V říjnu 1918 byla jmenována poslankyní za Slovensko v prvním Národním shromážděním Československé republiky. V té době se také postupně začal formovat Československý červený kříž a Alice Masaryková se stala v roce 1919 jeho první předsedkyní a konečně se tak mohla naplno věnovat své oblíbené sociální práci. V době, když se stal Alicin otec prezidentem, byla její matka Charlotta již velmi nemocná. Proto role první dámy státu přešla právě na Alici.

Jako první dáma státu měla Alice na starost početný domácí personál na Pražském hradě i v Lánech, zároveň zodpovídala za prezidentův oficiální program, organizovala obědy a večeře včetně seznamu hostů, organizovala také otcova soukromá setkání se státníky, vědci, spisovateli a novináři, účastnila se různých slavností a doprovázela prezidenta na mnoha zahraničních cestách.

Prezident T. G. Masaryk s dcerou Alicí na návštěve v Brně, Neznámý, 1921-09, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Vánoční přání Alice G. Masarykové s fotografií zámku Lány, Vojta, 1935, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Poděkování za projevenou účast, 1923-05, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Pohřeb Charlotty G. Masarykové, Neznámý, 1923, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Alice G. Masaryková na Bystřičce na Slovensku, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Pozdrav z pobytu na Capri, Neznámý, 1921-06-12, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Alice G. Masaryková na pikniku v zámecké zahradě v Lánech., Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Alice G. Masaryková s otcem a synovci v zámeckém parku v Lánech, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Rodinná fotografie z abdikace prezidenta T. G. Masaryka, 1935-12-14, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více

Šarkan: Znak Červeného kříže graficky zpracovaný pro titulní list novin Dorostu Československého červeného křížeMuseum T. G. M. in Rakovník

Vznik Československého červeného kříže

Hned na počátku roku 1919 začala Alice G. Masaryková zároveň aktivně pracovat na vzniku československé pobočky Červeného kříže. Na území nového československého státu zatím stále působily původní české a slovenské spolky rakouského a uherského Červeného kříže. Bohužel jejich zaměření a činnost již nevyhovovala požadavkům moderní Československé republiky. Při formování nové organizace projevila Alice výborné organizační schopnosti a velmi kvalifikovanou orientaci v sociální oblasti. Dne 1. února 1919 na přípravné schůzi Československého Červeného kříže přesně formulovala budoucí plány a činnost organizace a byla následně zvolena jeho předsedkyní.  

Alice G. Masaryková, uprostřed s kyticí, na návštěvě spolku Československého červeného kříže v Brně (1934-11-24)Museum T. G. M. in Rakovník

Činnost
Československého červeného kříže
pod vedením Alice G.
Masarykové

Od svého vzniku v roce 1919 byla činnost Československého červeného kříže skutečně bohatá. Především díky aktivnímu přístupu první předsedkyně Československého červeného kříže Alice G. Masarykové a jejím spolupracovníkům se podařilo zaměřit na skutečně velmi širokou sociální a zdravotní oblast Československé republiky

Alice G. Masaryková s Emanuelem Voskou krátce po první světové válce při předávání materiální pomoci Československu od krajanů žijících v USA, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Sestry Československého červeného kříže, uprostřed Alice G. Masaryková, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Delegace Dorostu Československého červeného kříže s dárky, které přivezla pro prezidenta T. G. Masaryka, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Alice G. Masaryková se svým otcem T. G. Masarykem v Jevíčku na prohlídce Plicní zemské léčebny pro ženy a děti, Neznámý, 1929-06-16, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Alice G. Masaryková se svým otcem T. G. Masarykem v Jevíčku na prohlídce Plicní zemské léčebny pro ženy a děti, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Alice Masaryková v Rakovníku při prohlídce nové sanitky Místní skupiny Československého červeného kříže, B. V. Kračmar, 1936, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více

Daniela Vokounová: Pamětní síň Alice G. Masarykové v LánechMuseum T. G. M. in Rakovník

Pamětní síň A. G. Masarykové

Alice G. Masaryková, stejně jako její otec Tomáš G. Masaryk, pobývala od roku 1921 v Lánech. Právě v tomto roce se stal zámek Lány oficiálním prezidentským letním sídlem. Alice si Lány velice oblíbila. Jako první dáma svědomitě spravovala lánskou domácnost, zodpovídala za Masarykův pracovní program, organizovala různá setkání, oficiální obědy a čaje a přijímala významné hosty. Zde aktivně pracovala pro Československý červený kříž. I přes velmi náročný pracovní program dokázala aktivně odpočívat. Často absolvovala dlouhé vycházky do nádherných křivoklátských lesů v okolí Lán.



Právě v Lánech nechala Alice G. Masaryková pro místní obyvatele postavit Vzorný sociální dům – Poradnu pro matky s dětmi.

T. G. Masaryk provádí slavnostní výkop základů Vzorného sociálního domu Československého červeného kříže - Poradny pro matky s dětmi, 1928-05-27, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Hosté prezidenta republiky provádí slavnostní výkop základů Vzorného sociálního domu - Poradny pro matky s dětmi, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Dopis Alice Masarykové panu Krejsovi, zahradníkovi na zámku v Lánech, 1928-09-04, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Odhalení pamětní desky na domku, který nechala postavit Alice Masaryková pro Místní skupinu Československého červeného kříže v Lánech (zleva Dr. Anna Masaryková, neteř A. G. Masarykové, E.Petříková, A.Skála), 1968-06-22, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více

Jindřich Vaněk: Alice Garrigue Masaryková, zakladatelka Československého červeného křížeMuseum T. G. M. in Rakovník

Exil

Koncem třicátých let rostlo v Československu i celé Evropě politické napětí. Alice Masaryková do posledního okamžiku věřila, že nedojde k válce, proto ji mnichovský diktát a následné obsazení části Československa velmi bolestně zasáhlo.

Alice Masaryková odjela do Ameriky, kde měla uspořádat přednáškové turné a seznámit americkou veřejnost s tragédií Československa. Přednášky nikoho neupoutaly a Alice musela turné zrušit. Na vánoce 1939 se fyzicky i psychicky zhroutila. Do konce války pak přežívala v různých amerických sanatoriích. V roce 1945 se Alice vrátila do osvobozeného Československa. Bydlela ve svém bytě v Loretánské ulici v Praze a v létě navštěvovala slovenskou Bystričku, kde si v roce 1920 nechala postavit dům. Po smrti svého bratra Jana odjela Alice Masaryková navždy z Československa. Od 50. let pak žila v Americe. Alice Masaryková se nikdy nevdala. Zemřela bezdětná v Chicagu 29. listopadu 1966. V roce 1994 byly její ostatky přeneseny do rodinné hrobky Masaryků v Lánech.

Dům v Loretánské ulici v Praze, ve kterém v letech 1937 - 1939 a 1945 - 1948 pobývala Alice G. Masaryková, Daniela Vokounová, 2016-01-28, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více
Pamětní deska na domě v Loretánské ulici v Praze, ve kterém v letech 1937 - 1939 a 1945 - 1948 pobývala Alice G. Masaryková, Daniela Vokounová, 2016-01-28, Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník
Zobrazit méněZobrazit více

Hrob Alice G. Masarykové v Lánech (2011-11-29), autor: Muzeum T. G. Masaryka v LánechMuseum T. G. M. in Rakovník

A. G. Masaryková 1879 - 1966

„My Čechoslováci máme za symbol svého národa lípu. Co nám lípa znamená? Pohleďme na list lípy a vidíme srdce. Lípa, odznak národa, jest složena z nekonečného počtu malých srdcí. Kéž každý z nás jest svěžím listem – srdcem národa a nestydí se vyznati, že dává je cele do služeb obecného dobra.“          A. G. Masaryková

Autoři: Příběh

Oddělení historie a společenských věd Muzea T. G. M. Rakovník

Autoři: všechna média
Vybraný příběh může být dílem nezávislé třetí strany a nemusí vždy odrážet názory níže uvedených institucí, které obsah dodaly.
Objevte víc
Související téma
Where are the Women?
From forgotten pioneers to iconic trailblazers, celebrate women in arts and culture
Zobrazit téma
Aplikace Google